Před několika dny jsem se ptal, vážení čtenáři, kdo je autorem tohoto citátu:

Domníváme se, že není ani myslitelná existence pastorační metody, která by platila pro všechny a dala se všem přizpůsobit. Před námi to uvedl Řehoř Naziánský jako jeden z axiomů svého učení. Je vyloučeno, že by bylo možné použít jedinou metodu. Aby všichni rostli v lásce, bude zapotřebí měnit způsoby přístupu k lidským srdcím, nikoli nauku. Proto se bude jednat o pastorační péči s proměnlivými způsoby, nikoli s proměnlivou naukou.

Nuže: není to žádný bláznivý modernista, žádný (post?)křesťanský relativista, je to papež.

A nikoli současný papež František ani někdo z papežů 20. století, nýbrž papež sv. Řehoř Veliký, který vykonával úřad nejvyššího pontifika v letechg 590 až 604; nějakých tři sta let před tím, než k nám přišli svatí soluňští bratři a uplatnili u nás pastorační metody, jaké nikdo před nimi nepoužil... Citát je z úvodu 3. části Řehořovy knihy Regula pastoralis. A cituje jej dokument Kongregace pro klérus nazvaný Kněz, pastýř a vůdce farního společenství (ze 4. srpna 2002).