Ranní mše v katedrále je slavnostnější než jindy, zpívá se chorál a varhany ho opakují v mohutných variacích. Patron celého národa i této katedrály hledí z barevné vitráže nad hlavním oltářem, jeho jméno zaznělo mnohokrát v kázání, mešních modlitbách i písních, dávná historická postava je už jedenáct století předmětem kultu i námětem kultury a její jméno se stále veřejně přivolává… Proč? Za jakým účelem?

Číst dál...

Nedělní mše v Brně u jezuitů. Kněz v kázání připomíná, že 17. září je výroční den, kdy v leopoldovské věznici zemřel Adolf Kajpr (nar. 5. července 1902 v Hředli na Kladensku), oblíbený kazatel, publicista a redaktor časopisu Katolík: bylo to roku 1959.Koncelebruje starý jezuita, který nedávno oslavil devadesáté páté narozeniny. Po mši se ho ptám: A na co zemřel páter Kajpr? Přece ho nepopravili!“ Zemřel na smích.“ Na smích? Jak tomu mám rozumět?“ No, byla ta povinná procházka, chodili jsme dokola po dvoře a on se najednou zhroutil. A páter Pavlík (poznámka pisatele: první legální provinciál jezuitů po listopadu 1989) a já jsme ho odnesli na marodku. Tam bylo vždycky hodně lidí, někdo vykládal vtipy a páter Kajpr se tak hlasitě smál, až dostal srdeční záchvat.“ Kolikrát už jsem to řekl nebo slyšel: „To by člověk umřel smíchy!“ Okřídlené úsloví. Ode dneška, až ho zas uslyším nebo řeknu, si při něm vzpomenu na Adolfa Kajpra.

Kristus přece není na východě. Nejde jen o to, že k některým národům světa evangelium nepřišlo z východu, jako k nám, nýbrž ze západu. Jde o to, že pro nás jako pro křesťany obrátit se k jakémukoli světovému směru neznamená obrátit se ke Kristu, protože Pán je uprostřed svého lidu...

Číst dál...

Necelá stovka muslimů přišla do katolického kostela a zúčastnila se mše svaté. Pak na náměstí před kostelem uspořádali manifestaci proti násilí. To je ze strany stoupenců islámu veliká lumpárna. Odsoudit násilí. Přijít na katolickou mši. Výslovně vyjádřit solidaritu a soucit s oběťmi islamistického terorismu... To ne! Historickou úlohou muslimů je hlásat zlo, nenávist a dávat tak nám, civilizovaným Evropanům, kteří jsme se v celých svých dějinách nikdy vůči nikomu násilí nedopustili!, pocit nadřazenosti...

Číst dál...

„Angažujeme se s manželem v integraci křesťanů z Iráku,“ říká organizátorka Dobrobazaru Kateřina Pisková. „Nejvíce jsme se sblížili s rodinou pana Waada. Poprosili jsme ho, jestli by nám před akcí nechtěl přijít pomoci s přípravami – a pan Waad se ženou Ann přišel a oba měli obrovskou radost, že mohli někomu pomáhat, že mohli být užiteční...“

Číst dál...

Před několika dny jsem se ptal, vážení čtenáři, kdo je autorem tohoto citátu: Domníváme se, že není ani myslitelná existence pastorační metody, která by platila pro všechny a dala se všem přizpůsobit. Před námi to uvedl Řehoř Naziánský jako jeden z axiomů svého učení. Je vyloučeno, že by bylo možné použít jedinou metodu. Aby všichni rostli v lásce, bude zapotřebí měnit způsoby přístupu k lidským srdcím, nikoli nauku. Proto se bude jednat o pastorační péči s proměnlivými způsoby, nikoli s proměnlivou naukou.

Číst dál...

Chtít mír je krásná věc, avšak na mír jsou potřeba dva, kdežto na válku stačí jeden. A když jeden chce mír a druhý válku, bude válka, nikoliv mír. Churchill to věděl, Chamberlain nikoliv. Staré bitvy naštěstí bojovat nemusíme, poučení bychom si z nich však vzít měli, neboť nové bitvy už probíhají...

Číst dál...