„Já jsem, který jsem!“ (Ex 3, 14a). Těmito slovy se představuje Bůh Mojžíšovi. Bůh se každému člověku dává poznat a představuje se mu různými způsoby během jeho života. Neexistuje člověk, který by toto nezažil. V tom je obsaženo všechno Boží milosrdenství a jeho milost, které Bůh dává člověku. Věci, které se staly – dějinné události – jsou pro nás poučením – výstrahou, abychom si dali pozor. Pán Ježíš se nás snaží přivést k rozumu, ke správnému jednání v našem životě. Připomíná nám naši hříšnost. Dvakrát nám v dnešním evangeliu (Lk 13, 3.5) dává výstrahu: „Když se neobrátíte, všichni podobně, právě tak zahynete!“

Neexistuje člověk, kterému se Bůh nedá poznat. Mlha, ve které žijeme a Boha nevidíme, je způsobena více vlivy v našem životě. Zjednodušeně řečeno slovy modlitby Anděle Boží, strážce můj – to jsou: tělo, svět a ďábel. Vliv světa a ďábla můžeme do určité míry omezit, ale ne zničit. Nejjednodušší, ale také nejtěžší to máme se svým tělem, svou duší, s vlastním Já. V dnešní vstupní modlitbě je doporučen lék naší hříšnosti, na který je kladen důraz v postní době: „Bože, studnice milosrdenství a dobroty, dáváš nám příležitost, abychom svou hříšnost léčili modlitbou, postem a štědrostí.“

Děláme to? Pán Ježíš nám ve své lásce dává výstrahu, abychom se nechovali jako pohané – jako bytosti bez rozumu. Mnozí z těch, kteří znají příběhy z Bible, se podivují, jak si mohli Izraelité zažívající na sobě Boží zázraky při osvobození z egyptského otroctví udělat modlu – býčka ze zlata – a klanět se jí a uctívat ji. Jak mohli ztratit tak rychle rozum? Je to dnes jiné? Jaký to je pestrý výčet různých bůžků a model, od majetku až po domácí miláčky! Kolika pokušením hloupě podléhám, abych přestal žít základní a hlavní pravidlo života: Miluj Boha nade všechno a bližního jako sám sebe!

Tak jako v Ježíšově době byla Bohem dána znamení o krátkosti času k nápravě, tak je tomu i dnes. Tehdy to byli krutě zavraždění Galilejci, posmrtně zesměšnění Pilátem, zřícená věž a její oběti (Lk 13, 1–5). Dnes je to zničení našich jistot, které jsme vkládali do zdravých lesů, zázračné medicíny, lidského míru – brouk, virus, Putin. Co přijde dál? Jedinou jistotu máme v Bohu a v jeho milosrdné lásce člověku, ke mně.

Základem pro naše prozření je modlitba. Včera jsme oslavovali Boha, který nám dal svatého Josefa – muže Marie, muže spravedlivého. Prosíme ho o pomoc? Jedna zemědělská rodina se na počátku zimy dostala do existenčních problémů, a hrozilo, že jejich dobytek bude vystěhován. Kam s březími kravami, s telaty, vším hospodářským zázemím? Byli zoufalí, kněz jim dal radu – svěřte to přímluvě svatého Josefa, určitě se postará. Poslechli a vroucně se modlili. Prožili několik těžkých dnů a nocí, nakonec se černý scénář nenaplnil. Nepřičítali to jen štěstí, ale především svatému Josefovi.

Kolik mně zbývá času? Dostanu od Boha ještě rok, tak jako dostal neplodný fíkovník (Lk 13, 6–9)? Nevíme. Víme však, že svatý Josef je patronem dobré smrti, a k Panně Marii voláme: „Pros za nás nyní i v hodině naší smrti.“ Smrti, která je pro člověka branou do věčného života.

Všemohoucí Otče, děkujeme ti v Duchu Svatém za tvé výstrahy a léky pro náš život. Na přímluvu Panny Marie a svatého Josefa dej, ať od tebe přijmeme vše, co nám dáváš pro věčné štěstí. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.