Před dvěma tisíci roky někteří mluví a žasnou nad krásou a  mohutností Jeruzalémského chrámu. Také my žasneme při pohledu na naše krásné  a mohutné kostely.  V mnoha  národních jazycích se kostel a církev vyjadřuje stejným slovem. Nedávno prolétla sdělovacími prostředky zpráva o hospodaření naší katolické církve za rok 2021.  Tak jako před dvěma tisíci roky se chlubili lidé chrámem,  tak se dnes chlubíme ročním ziskem.  Napomenutí  Pána Ježíše staré dva tisíce roků platí i pro dnešní vychloubače: „Ano, máte miliony zisku, ale co nesmrtelné duše?  Každá z nich má větší cenu než celý vesmír!“  Jak palčivě zní slova zakladatele řádu kazatelů svatého Dominika: „Co bude s dušemi ubohých hříšníků?“  Před 105 roky ve Fatimě Panna Maria vyzývá celou církev skrze tři malé děti: „Obětujte se za záchranu ubohých hříšníků!“  Tyto tři svaté děti ji poslechly.  Co udělám pod vlivem dnešního Božího slova o pomíjivosti tohoto světa? Jak budu trpělivý a vytrvalý ve snaze zachránit duši svou a duše těch, které nám Pán svěřil? Správnou cestu nám ukazují svatí – jejich slova a život.  
Svatý Augustin v dnešní modlitbě církve nás léčí ze strachu z konce života a světa: „Co má tedy křesťan dělat? Užívat tohoto světa, ale nikoli mu otročit. Mít, jako bychom neměli. Vždyť co je to za lásku ke Kristu, bojíme-li se, aby nepřišel? Neměli bychom se, bratři, stydět? Milujeme, a bojíme se jeho příchodu. Milujeme ho pak opravdu? Nebo máme raději své hříchy? Nuže, ty hříchy mějme v nenávisti a milujme toho, který přijde hříchy trestat. Přijde, ať chceme, nebo nechceme. Že nepřichází hned teď, neznamená ještě, že nepřijde. On přijde, ale nevíme kdy. Když tě však najde připraveného, nevadí, že to nevíš.“       
Chvalme našeho Boha, vyznávejme ho svým životem jako svatý Martin. Nejznámější jsou jeho zobrazení, jak se dělí s bezdomovcem o svůj plášť. Méně známé je, že jako biskup zakládal v každé farnosti malý klášter – pro záchranu duší.  Aby ti, které mu Pán Bůh v  jeho diecézi svěřil, jednou po smrti uslyšeli v nebi: „Patříš sem navěky!“ 
Slova svatého Jana Pavla II. o dnešní světici svaté Anežce České, která zemřela před 740 roky: „Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o staré, povzbuzovala bezradné, a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.“ 
Prorok současnosti Robert kardinál Sarah pro uzdravení současných nemocí církve – kdy zisky peněz rostou, a duše ztrácíme – stačí pohled do vyprazdňujících se kostelů – doporučuje dva velmi účinné léky.  1. Liturgie – zde je místo a chvíle, kde mohu zažít zkušenost s Bohem a církví. 2. Klášter – místo, kde se člověk zcela a naprosto zasvěcuje Bohu. Zde je místo uskutečnění toho,  jaká má být celá Církev.  Obnova Církve přijde od klášterů. Vyzývám všechny křesťany, aby několik dní sdíleli zkušenost života v klášteře!  Všemohoucí  a milosrdný Otče – děkujeme za milost víry, naděje a lásky.  V Duchu svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých,  dej nám více víry, trpělivosti a vytrvalosti, abychom dosáhli toho, co nám všem dáváš.  Skrze Krista našeho Pána. Amen.