Encyklika o péči o společný domov Laudato si´, kterou vydal papež František 24. května letošního roku, je skutečně adventní, předvánoční četba... Nejen že ústí do dvou krásných modliteb, obracejících se k Bohu, jimiž papež svůj rozsáhlý text uzavírá (jedna je stylizována pro křesťany a druhá tak, aby se ji mohli modlit i ti, jejichž víra křesťanská není – také naprosté novum v historii papežských dokumentů), ale ještě před těmito modlitbami se papežova pozornost obrací ke Svaté rodině: k Panně Marii a svatému Josefovi.
„Maria, Matka, která pečovala o Ježíše, se nyní s mateřskou láskou a bolestí stará o tento zraněný svět,“ píše papež (v článku 241 své encykliky). A dále předkládá obraz Matky oplakávající Ježíšovu smrt a Marie povýšené do nebes, která je „Matkou a Královnou všeho tvorstva. V jejím oslaveném těle spolu se vzkříšeným Kristem část stvoření dosáhla veškeré plnosti své krásy. Ona nejenže chrání ve svém srdci celý Ježíšův život, který pečlivě ´uchovávala´ (srov. Lk 2, 19.51), ale nyní i chápe smysl všech věcí. Proto ji můžeme prosit, aby nám pomáhala hledět na tento svět moudřejším pohledem.“
Jděme k Panně Marii žádat ji o radu, poradit se s ní. Umíme to? My věřící katolíci snad ano. A ostatní? Ani pro ně to není problém! Prostě se k ní v mysli obrátit a říct jí všechno, co cítíme a co potřebujeme... A vyhradit si dost času, abychom mohli uslyšet její odpověď. Dost času v klidu v kostele anebo doma.