Nejsem ekonomický odborník; od běžného českého remcala se liším snad jen tím, že ve chvíli, kdy je řeč o jakýchsi křivkách, které dovedou dopředu stanovit výsledky výběru daní – a o jiných poznatcích, které nedokážu ani zhodnotit, ani přepočítat, zdržuji se radikálních soudů. Vždyť ani na slovo vzatí odborníci se ani v ryze odborných věcech neshodnou! Ledaže bych si vsadil na politika (a tým, který stojí za ním) jak sázkař na dostihového koně: má pravdu Klaus – anebo Kalousek? Je vládní balík změn daňových předpisů dobrý, anebo špatný? Uškodí celonárodnímu zájmu, nebo mu prospěje? Řekl bych, že je to tak fifty – fifty... Ale nevím. (Rozhodně si nemyslím, že všechno, co mně krátkodobě sníží příjmy, je špatně, jen proto, že mi to krátkodobě sníží příjmy – tak hloupý nejsem.)

Co jsem schopen posoudit, to jsou vztahy mezi lidmi – a chování lidí ve společnosti. Jestliže skupina poslanců ODS, tak řečených „rebelů“ při prvním projednávání v Poslanecké sněmovně pro nějaký zákon zvedne ruku – teprve poté, co se, vrácený ze Senátu tentýž zákon projednává znova, začnou mluvit o dodržování volebního programu – nevěřím jim ani slovo... A totéž náš zlotřilý prezident: nejdřív neměl ani slovíčko výhrady – a teď najednou vede řeči o „zdravém rozumu“... Klaus zřejmě musí podrazit nohy každému premiérovi z ODS, pokud jím není on sám.

Poukazuje se také na to, zejména ministr financí Miroslav Kalousek to opakuje, že nejde o daně, nýbrž o předkonferenční mocenský boj uvnitř Občanské demokratické strany, o snahu oslabit pozici premiéra Petra Nečase. Mluví se i o osobní pomstě jako o motivu jednání některých „rebelů“ – jeden už není předsedou poslaneckého klubu ODS, další už není ministrem zemědělství... Jistě to může být pravda; pomsta je ale především osobní záležitost každého člověka: Petra Nečase tak velmi výrazně podpořil třeba docela ostudně odvolaný exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil...

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík, o kterém je v kuloárech známo, že nenávidí Miroslava Kalouska (i když ho mediálně podporuje) a uvítal by jeho pád, dokonce při sněmovní debatě, která předcházela odmítnutí vládního balíčku, vynadal Vítu Bártovi z VV, že debatu zdržuje, a ačkoliv patří do opozice, mohl by tím ohrozit pád vlády. Šlo z Gazdíkovy strany jen o vtip?

Bývá to často, že se ke společnému destrukčnímu dílu sejdou lidé s nejrůznějšími motivacemi... Ale nejsilnějšího motivu se možná dotkly dnešní (6. 9. 2012) Lidové noviny, když poukazují na boj proti korupci a odhalily souvislost s trestním oznámením, které ve věci společnosti IZIP a elekronických zdravotních knížek podalo ministerstvo zdravotnictví; dlouholetí členové statutárního orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny Marek Šnajdr a Petr Tluchoř mezi „rebely“ nechybějí... Možná se tak na celostátní rovině opakuje totéž, co se pár týdnů předtím stalo v pražské regionální politice.

Jak se to někdy píše ve zprávách z čistírny: „Skvrnu není možno vyčistit bez porušení podstaty látky.“ Korupce je totiž konstitutivní součást veřejného života v Česku: její pachatelé jsou příliš mocní. Tvoří příliš silnou, konstitutivní součást veřejného života v této zemi.