Už podle jména je patrné, že Cécile je Francouzka. Vdala se za Čecha, v naší zemi žije řadu let a umí výtečně česky. K mým dotěrným otázkám přistoupila velmi poctivě. Zamyslela se nad tím, co dělá „trendy matka“ pro zdraví svého dítěte. Termín „trendy“ berme bez negativního nádechu: „Taková maminka používá látkové plenky, kupuje bio bavlněné oblečení a dřevěné hračky. Co se mě týká, používala jsem jenom jednorázové plenky. Když byly děti úplně malé, měly ekologické plenky (je v nich méně chemie), a jakmile jejich pokožka už nebyla tak citlivá, začala jsem používat běžné jednorázové pleny, z praktických a finančních důvodů. Taky dávám přednost dřevěným hračkám před plastovými, ale děti nosí normální bavlněné oblečení, které jsme po někom zdědili. 'Trendy' maminka může kupovat bio potraviny. Osobně kupuji jídlo ve velkém obchodě a dávám pozor na složení jídla speciálně pro děti. Většinou kupuji zdravé potraviny, málo sladké a slané. Někdy nakupuji v obchodě se zdravou výživou. Dávám přednost domácím jídlům před hotovými. Ráda se liším od maminek, které rozmazlují děti sladkostmi. Některé děti berou bonbony a zmrzliny jako samozřejmost. Snažím se o to, aby je moje děti dostávaly jen někdy a aby věděly, že velké množství sladkostí není zdravé. Taky je pro mě důležité, aby si dobrot vážily a měly z nich opravdovou radost. 'Trendy' maminka má vliv na péči o zdraví svého dítěte. Nebere paní doktorku jako Pána Boha. Nejsem zastánce očkování a antibiotik. Když jde o nachlazení nebo chřipku, nejdřív se snažím vyléčit svoje děti přirozenými prostředky.“

Kateřina žije s dítětem v rodičovském domě a s péčí o malého syna jí pomáhá maminka. Svou situaci popisuje: „V mnohém si vesele pluji vyloženě proti proudu a zůstávám tak věrná zásadní knize svého života, 'Nevyšlapanou cestou' od M. Scotta Pecka. Obrazu 'trendy mateřství' se vymykám už svým statusem svobodné matky žijící u vlastních rodičů. Nemám tedy právě dostavěný dům na klíč, auto ani snubní prsten. To vše asi trendy je. Zato každodenně oceňuji kouzlo vícegenerační domácnosti. Teplý oběd, který nemusím vařit, humor, s jakým se prarodiče věnují vnukovi, stálou přítomnost skvělé maminko-kamarádky, před kterou si nemusím na nic hrát a s níž mohu dny po libosti provykládat. Ach, jak úlevné!“

Dvě z Daniných dětí už chodí do školky – vnímá pojem „trendy matka“ i nějak po vnější stránce? „Za sebe tedy trendy moc neřeším. Horší je to ale u dětí... Tam už se malinko snažím 'trendy' být… Zatím to jsou předškoláci, tak nemusím sahat do kapes hluboko, vyřešíme to kšiltovkou a ponožkami se Spidermanem nebo princeznou, ale jak to bude s nástupem do školy, na to nemám ještě jednoznačnou odpověď.“

Nejsem sama, kdo dennodenně zažívá civilizační šok a má potřebu to komentovat. Nebydlíme nikde v podhůří, do škol i školek je to často co bys kamenem dohodil, a přesto mnoho zdejších rodičů své ratolesti den co den souká do (leckdy terénních) vozů. Mají to pak minutku tam, minutku zpátky – co všichni dělají s tím ušetřeným časem?

Cécile se svěřuje s názorem:

„Liším se od dnešních maminek, které mají auto a své děti všude vozí. Já neřídím, takže všude chodíme pěšky, jsme často na čerstvém vzduchu. Podle mne má 'trendy maminka' blízko k přírodě a její ochranu vnímá jako součást výchovy. Tráví s dětmi hodně času venku. Učí je respektovat přírodu, hezky se v ní chovat, třídit odpad apod.“ Kateřina se vymyká možná všeobecně přijímané představě o ideálním trávení volných chvil: „Namísto dovolené na Korfu vyrážím se svou minirodinou (dítě a pes) na procházky do blízkého okolí, kde sice neobjevím romantickou zátoku se zlatavým pískem, zato zaručeně potkám usměvavé, sdílné, dobré sousedy. Čas plyne příjemně volně, užívám si každé chvilky. Nikdo a nic mě nenutí fungovat v programu 'perfektní žena – matka'. Blaženost!“