Komentátoři, pokud jsem stihl zaznamenat, si především lámou hlavu tím, zda nový papež si vybral za svého patrona svatého Františka z Assisi, zakladatel bratří menších, anebo, jako jezuita, svatého Františka Xaverského. Ale svatých Františků, méně známých, jsou desítky. Také svatý František z Pauly, zakladatel bratří nejmenších, a svatý kardinál František Borgia, pocházející z rodu s velmi špatnou pověstí...

Ale ještě důležitější než samo jméno František je podle mého názoru, že je to první František na papežském stolci. Církevní historik František X. Halas, který si na rozdíl od komentátorů uvědomoval, co to znamená, byl z této volby jména při svém prvním krátkém televizním vystoupení přímo po volbě v šoku. A řekl, že to bude ještě dlouho zpracovávat...

Jde totiž o to, že posledních více než tisíc let si nikdy žádný papež nedal jméno, které by se již předtím mezi papeži nevyskytovalo. Zdůrazňování kontinuity bylo bráno jako samozřejmost. Dát si nové jméno by bylo bráno jako vyhlášení nějaké zcela a úplně nové éry, k čemuž se dosud žádný papež necítil kompetentní. Předchozí papež s římskou jedničkou za jménem byl sice Jan Pavel I., Albino Luciani, muž krátkého pontifikátu v roce 1978, ale ten jenom spojil jména svých předchůdců Jana XXIII. a Pavla VI.

Sám Angelo Guiseppe Roncalli, když chtěl po svém zvolení dát najevo, že bude vykonávat Petrovu službu jiným stylem, než jeho předchůdci, si vybral jméno Jan – sice mezi papeži nejčastější, ale po negativní zkušenosti s protipapežem Janem XXIII., Baldassarem Cossou ze začátku 15. století se již mezi papeži či vzdoropapeži půl tisíciletí neobjevilo; posledním právoplatným papežem jménem Jan byl před blahoslaveným Janem XXIII., kterého všichni známe, Jan XXII., Jacques Duèze, v letech 1316–1334.

I Silvio Bartolomeo Piccolomini, „chudý humanista“, jak jej ve svém románu Kámen a bolest označuje český spisovatel Karel Schulz, když se stal roku 1458 papežem a chtěl se oddělit od svých bohatých a mocichtivých předchůdců, nesáhl po novém jménu, ale vybral si z už tehdy dlouhé řady svých předchůdců papeže Pia z poloviny 2. století, tedy z doby 1200 let před jeho pontifikátem, a stal se Piem II. Bylo to veliké gesto – pius znamená zbožný – ale nebylo to nové jméno...

Uvědomme si, co jméno František znamená. Přijít po tisíciletí se zcela novým jménem je gesto veliké odvahy a nezávislosti.