Nejezdí na svém oři Hektorovi,

přesto je na koni. A každý to ví:

občan se klaní jeho úřadu

přes Milošovu sprostou povahu.

A lůza? Ctí právě drzost a odvahu.

Nejezdí na žádném koni Hektorovi:

přesto je v sedle. Několika slovy

uvede do obrátek celou politickou scénu...

Pak jenom přimhouří úzká modrá očka –

a počká. Jak u myší díry chytrá kočka.

Vozí se na nás jak na koni Hektorovi.

Jak dlouho ještě? Sedm let? Možná, kdoví...

Kůň z bronzu zdobí starý park v Lánech.

Ale čas plyne. I velké řeky se propadnou,

zmizí v oceánech...