Všem padlým vzdát úctu

a poklonění – o tom sporu není.

Ale když slyším slova o svobodě

(zvláště z úst některých řečníků),

zdá se mi, že stojí na běhuté vodě

a s pravdou nemají žádného dotyku...

Všem padlým vzdát úctu

a poklonění – o tom sporu není.

Však co jsme získali

v tom roce 45

(když začal rozdělený svět)?

Byla to skutečně svoboda,

či jsme se postupně

jen zase znova báli?

Byla to skutečně svoboda,

či jen první sloka

Internacionály?