Vůdce je vůdce:

není to úředník

spořádaného státu;

slečny v něm cítí svůdce

a malé děti tátu;

a drzí mladíci muži kápa

své jednotky v nasazení.

Na všem lpí jeho tlapa,

moc mocného zvířete.

Pro normální lidi to není:

hledají aspoň bárku

a štěstí ve světě...

Prohlásil se za blázna,

za krále za kata,

a tak vznikla situace

značně napatá,“

jako by V + W už psali o Castrovi –

jako by právě jeho

vystihli svými slovy.