Koupil jsem si v supermarketu malíček uheráku (je vlastně divné, že Evropská unie ještě to slovo nezakázala) a – ne 10, ale jen 7,5 deka uheráku. No dobře. A k salámu jsem dostal, na obalu, ještě celé množství slov; četba nejmíň na 7,5 minuty.
„POLICKÝ UHERÁK. Pejskar, od roku 1887. Řeznický závod. První česká továrna na zboží uzenářské, masové konzervy a vývoz šunek. Fermentované masné výrobky. TRADICE OD ROKU 1887. Opravdu si pochutnáte. Kvalitní suroviny. Tradice. Čerstvé. Z masa. Garance výrobních postupů. Ručíme za kvalitu. Česká chuťovka. Místo zrození prvního českého uheráku POLICE NAD METUJÍ. BROUMOVSKO regionální produkt.“
A když otočíš balíček, přečteš si na jeho zadní straně droboučkými písmeny taky údaje o složení (jako obvykle, nic zvláštního) a sdělení: „Výrobce PEJSKAR & spol. s r. o., Kostelecká 898/61, 196 00 Praha 9 – Čakovice. Česká republika.“
Takže nás klamou? Koupil jsem si ve skutečnosti „ČAKOVICKÝ UHERÁK“? „Praha 9, místo zrození prvního českého uheráku“? Potraviny z venkova jsou ovšem daleko lákavější.