Soudný člověk se samozřejmě snaží chránit si v čase epidemie své zdraví, i když vidí, že onemocnění není v naprosté většině případů smrtelné a mnoho nakažených je dokonce zcela bez příznaků. Proč riskovat zbytečně jakoukoli nemoc – a možná vážné komplikace? A proč vystavovat riziku, i když třeba jen malému, své spolubližní? A tak člověk respektuje nařízení omezující jeho shromažďovací právo a stokrát za den si sundává a zase nasazuje přes obličej ten hadr na gumičce, nosit ho pořád je v teplých dnech seniorského – dříve babího – léta dost nepříjemné a nenosit ho vůbec si člověk jednak netroufá, jednak nechce.
Členové Poslanecké sněmovny včera (16. září 2020) diskutovali o epidemiologických opatřeních vlády – shrnul bych to do slov (něco podobného jsem napsal už několikrát), že kroky vlády jsou hloupé, nedomyšlené, zmatené, chaotické – ale i tak lepší než žádné… Vládnou nám nemehla, ale je dobře, že se nám aspoň vládne.
Některá opatření nás chrání, některá musíme jaksi přetrpět. Vládnou nám nemehla. Ovšem nemehla mocichtivá, která se nebojí ani tak o naše zdraví, jako spíš toho, že bychom je nevolili...
Do poštovních schránek více než tří milionů českých občanů starších šedesáti let teď dopadají obálky s jedním respirátorem a pěti jednorázovými rouškami (z peněz daňových poplatníků). Kdo o tom rozhodl? No přece generální epidemiolog České republiky MUDr. Andrej Babiš. Na základě nějaké ekonomické nebo zdravotnické analýzy se rozhodl, nebo odborné diskuse? Houbeles, rozhodl se na základě svého „čuchu“ pro to, co by mohlo zabrat na jeho voliče, na stále důležitější složku jeho volebního úspěchu, kterou tvoří hlasy občanů seniorského věku.
Pro soudného, přemýšlejícího člověka je stále těžší brát Babiše vážně a téměř nemožné aspoň trochu si ho vážit.
„Nesu vám roušky, chcete si je vzít hned?“ říkala naše listonoška, moc sympatická paní, když jsem ji ráno potkal u zastávky trolejbusu. Krom obvyklé brašny na kolečkách vláčela ještě jednu brašnu navíc, v naší čtvrti žije poměrně hodně seniorů.
Člověku je České pošty, instituce lapající po dechu a bojující o přežití, až líto. Dostane od vlády pěknou zakázku, obětavě plní roušky a respirátory do obálek, takových, aby se vešly normálně do schránky, roznáší je, a tu se snese mrak kritiky. Mluví se dokonce o „pochybení České pošty“. 
Pošta samozřejmě v ničem nepochybila. 15 milionů roušek jí dodali v originálních baleních po 50 kusech. „Je nezbytné říci, že se v uvedeném případě nejedná o sterilní výrobky. Obecně lze však konstatovat, že se zdravotnickými prostředky by dle zákona mělo být zacházeno tak, aby před dodáním uživateli nedošlo k porušení originálního balení,“ dala se slyšet mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová. Slyšíte? Ne soukromého, nýbrž Státního ústavu pro kontrolu léčiv! To stát, rovná se Andrej Babiš, před rozhodnutím o rozesílání roušek (za peníze daňových poplatníků) ústav ani nikoho jiného, kdo má alespoň hrubou informaci o distribuování zdravotních prostředků, nekonzultoval? Nekonzultoval, samozřejmě. Konzultace ani diskuse nemá rád, zbytečně ho zdržují v práci pro naše lidi...
„Jsme šikovný národ, ale vládnou nám nemehla,“ prohlásil Andrej Babiš – a šel do politiky, aby to napravil. Teď to napravuje.