Pět minut trval živě (ve čtvrtek 24. února 2022) vysílaný projev prezidenta České republiky Miloše Zemana, kterým komentoval masivní ruský vpjenský útok proti Ukrajině; nešetřil v něm silnými slovy: „agresor“, „zločin proti míru“ a on, který tolikrát říkal, že sankce nemají smysl, volal po co nejtvrdších sankcích…
Jeho projev obsahoval i cosi jako omluvu, což je v případě člověka tak velmi ješitného jako Miloš Zeman jistě mimořádná událost přímo celonárodního významu: „Řekl jsem,“ uvedla hlava státu, „že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil.“ Jenom to? Co dlouhá, předlouhá řada předchozích Zemanových vyjádření, kterými rozpínavost východní velmoci omlouval a přímo i nepřímo podporoval? Takže k těm všem předchozím výrokům bych taky očekával aspoň to „Mýlil jsem se“ – bez toho je současný Zemanův postoj nevěrohodný. Nebo si snad Miloš Zeman myslí, že když vidí, že jiné vyjádření by mu ublížilo a vehnalo ho v českém i ve světovém kontextu do naprosté izolace, může jen tak změnit svůj postoj ze dne na den o sto osmdesát stupňů – a zůstat věrohodný?
Miloš Zeman označil probíhající invazi za „iracionální“ a na adresu kremelského vedení si dovolil říct, že „šílence je třeba izolovat“. V tom s ním v bezprostřední reakci po odvysílání projevu nesouhlasil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, podle jehož názoru, ať už odsoudíme invazi jakkoliv, z hlediska těch, kdo k ní přistoupili, iracionální není… Bohužel.