Jako před válkou ptáme se i dnes: O co Rusům jde? Zatím nám to říkali jen mezi řádky, skrytě, neboť co jiného než odpověď na tuto otázku byly všechny operace hybridní války, kterou proti nám pozakrytě vedli, ať to byly dezinformační kampaně přes weby a mejly, hackerské útoky, zásahy ruských agentů – Skripal, Vrbětice… A teď se tedy ukázalo, že to nebylo jen předsudečné zdání, že za tím vždy bylo nepřátelství vůči ostatnímu, neruskému světu. Zprvu je tajili, abychom nemohli přiměřeně reagovat, a i nyní nazývají věci kryptojmény – válka je podle nich například jen speciální operace.
O co jim tedy jde, když už přiznali barvu a odkryli karty? O nic míň než o světovládu. Zotročili svoje lidi a teď už jim zbývá jen zotročit všechny ostatní. Celý svět je jejich oblast zájmu a je jejich nepřítel. Takový je i výsledek, když Rusi čerstvě bilancují zisky a ztráty války na Ukrajině. Sami vidí a přiznávají, že je proti nim v podstatě celý civilizovaný svět.
Dnes už tedy víme, o co jim jde, ačkoli se dál snaží být nečitelní. Ale i ono bílé latinské Z ve čtverci ukazuje světu jediné. Ať už jde o hieroglyf, runu, či latinku a znamená v ruské novořeči cokoli, pro nás nese jednoznačný význam. Tak jako hitlerovský hakenkrajc je symbolem sprosté agrese. A od československého roku 1968 je bílá na válečných vozidlech Rusů a jejich spojenců znakem okupace, v ruském podání osvobozování. Od čeho? Od svobody.