Glosy a komentáře

Debata před hlasováním o důvěře vládě trvala dvaadvacet hodin, ale řeči před schválením pandemického zákona už hodin pětatřicet; dnes však většina přece jen dostala možnost se uplatnit a novela pandemického zákona byla konečně přijata! Myslím si, že je to norma rozumná a v nynější covidové situaci, ale hlavně z hlediska toho, co by mohlo přijít, potřebná. Je dobré, aby vláda měla pravomoci, které zákon přináší, jaksi v zásobě... Ale na řadě je ještě verdikt Senátu a prezidenta.

Po delší době se dívám na Otázky Václava Moravce. Vlastimil Válek, Julius Špičák, Svatopluk Němeček – trojici debatujících tvoří mužové, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti & důstojnosti: dva bývalí a jeden současný ministr zdravotnictví, tři lékaři, z toho dva vybavení titulem profesora. Můžu tedy doufat, říkám si, že sledovat jejich diskusi nebude ztráta času...

„Mluvím s učiteli, které znám, a slyším od nich, jak už jsou unavení, vyčerpaní,“ píše ve svém fejetonu ve Skleněném kostele Renata Skalošová. Myslím, že unavení jsme už z pokračující covidové pandemie všichni. Zároveň si však zvykáme. Lída Rakušanová si ve svém komentáři v Českém rozhlase Plus všimla, jak v městské hromadné dopravě v Praze přibývá lidí bez roušky přes ústa a že roušku občas nenosí už ani personál v restauracích – natož aby vyžadoval nějaký kód...

Kdo bude prezidentem? Termín voleb, potřetí přímých, ještě ani nebyl vyhlášen, bude to zhruba za rok, ale už se objevují rozliční kandidáti. Někteří zatím jenom naznačují, jiní už se hlásí na přímo. Zatím nemám z nikoho radost, nikdo mi nerozproudí krev touhou, aby právě on se stal pánem na Hradě. A z některých kandidátů jsem dočista janek, nebo alespoň janeček. Zdá se, že účast ve volbách hlavy státu se stává oblíbenou zábavou nudících se českých multimilionářů...