V České republice, jak je to ostatně v Evropě standardní, schvaluje státní rozpočet Poslanecká sněmovna a předkládá jej vláda. Parlament rozhoduje hlasováním, vláda rovněž; o definitivní podobě tohoto (po ústavě) nejdůležitějšího zákona tedy spolurozhodují stovky lidí; při sledování zpravodajství v hlavních médiích však vzniká dojem, že určení toho, kolik peněz a na co stát vydá, záleží jen na jednom jediném člověku...

Číst dál...

Jak to bývá v „romantických“ filmech z Hollywoodu: v krajině farma, stolek s oddávajícím na louce prostřed jezera – svítí slunce, stovky hostů, ministři, hvězdy šoubyznysu a všichni jsou šťastní. Jenže ta farma je předmětem vyšetřování české policie i evropského protikorupčního úřadu...

Číst dál...

Andrej Babiš se srovnává s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který také chce snížit počet poslanců. Přitom, stěžuje si Babiš, Macrona „nikdo z našich ochránců demokracie nekritizuje“. Čím to? Žeby tím, že Macron kromě angažmá v politice není i druhým nejbohatším mužem v zemi a největším pobíračem dodací?

Číst dál...

Jestli nějaký český politik vzbuzuje dojem klidu a jakési (jak to mám říct?) pevné půdy pod nohama, je to předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Skutečná „klidná síla“ – jak zněl jeden z minulých sloganů jeho strany. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou na okruhu ČT24 však Bělobrádek přece jen poněkud vypadl z role...

Číst dál...