Žehlí se uniformy, oprašují se praporce, leští se hudební nástroje; do Vladislavského sálu se nosí a pěkně do řádek skládají židle – dějí se poslední přípravy na slavnostní inauguraci nově zvoleného prezidenta České republiky Petra Pavla.
Nesnadno, bolestně a v křečích zvoleného prezidenta, řekl bych…
Petr Pavel začal svoji službu pěkně zostra. Od prvních okamžiků po vyhlášení volebního výsledku, ještě před inaugurací, začal pracovat: navštěvoval zapomenuté regiony, kde neměl dobrý volební výsledek, hovořil s představiteli různých zemí telefonicky i na bezpečnostní konferenci v Mnichově...
A ještě ani nesložil ústavou předepsaný slib, a už před ním jako balvan leží velké dilema: postaví se na stranu vládní koalice, která s napětím jednacího řádu sněmovny až po samu hranu a proti děs vzbuzující obstrukci opozice probojovala zmírněnou valorizaci důchodů – anebo ne? Podepíše ji – nebo ne? Viditelný nátlak opozice a méně viditelný, avšak jistě ne slabší tlak vládní pětikoalice jako by se podobal stresu, který Petr Pavel prožíval v týdnech volební kampaně...
Nelze se tedy divit jeho jinak velmi zvláštnímu výroku, který – když si ho přeložím do hovorové češtiny – znamená asi tolik: prezidentské služby už mám plný zuby, ještě dřív než začala; těch pět let, na která jsem byl zvolen, ovšemže odsloužím, ale už od začátku budu stříhat metr, počítat dny do konce... Zvolený prezident řekl, že pět let je dost a že na druhé pětileté období už kandidovat nechce.
Ovšemže je na takový výrok teď o hodně víc než brzy, ale o čemsi svědčí: o stavu české politiky a českého veřejného života. Někdo, kdo do své služby nastupuje se záměrem normálně a poctivě ji vykonávat, je znechucen dřív, než ji započal.
Samozřejmě: panování v Lánech i na pražském Hradě má taky své neporovnatelné výhody, ale něco mi říká (mohu se ovšem mýlit), že Petr Pavel z nich nebude mít tolik potěšení jako poživačný Miloš Zeman a banda primitivů okolo něho, že nebude mít v lánském zámku celý sklad lihovin a nebude zaměstnávat nikoho, kdo by mu ho dokázal vykrást, že nebude pořádat hony, při nichž nimrodi v lánské oboře na černo vystřílí zvěře za miliony, že jeho kancléřka nebude na poslední chvíli, v poslední dny své služby, podávat trestní oznámení na své dlouholeté nejbližší spolupracovníky v naději, že tak předejde hrozícímu trestnímu oznámení na sebe.
Kdo bude prezidentem zvoleným v roce 2028? Někdo otrlý, s důkladnou hroší kůží? Tak Andrej Babiš, třeba?