Ve dnech 26. a 27. dubna jsem několik hodin sledoval (ze záznamu, ne osobně) debatu v Poslanecké sněmovně; a viděl jsem (ve zpravodajství, také ne osobně) protestní černé prapory, které zavlály na mnoha radnicích. A snažil jsem se pochopit, o co jde... Zá se mi, že česká politika zajíždí do stále hlubšího bahna za nezájmu velké části dezorientovaných občanů...

Číst dál...

Tak jsme se dnes ráno po více než dvou měsících probudili bez nouzového stavu; nouzový stav – prý – skončil o půlnoci ze včerejška na dnešek. Zpravodajský kanál České televize dokonce včera ukazoval, zatímco program, téměř ze sta procent věnovaný koronaviru, běžel dál, počitadlo odečítající, kolik hodin, kolik minut a kolik sekund nám do konce nouzového stavu ještě zbývá... Přitom se v našem životě s dnešním ránem vůbec nic nezměnilo.

Číst dál...

Jsem teď v pracovní neschopnosti po prodělaném zápalu plic. Teď už je ta neschopnost spíše preventivní, ale paní doktorka míní, že právě během epidemie mám o důvod víc se držet stranou. Obec tedy jako starosta řídím distančně. Výhoda je, že se moc neděje. Lidé jsou zavření doma a velmi omezenou úřední dobu využívá málokdo. Obecní zaměstnanci pracují v omezeném režimu...

Číst dál...

Za politické krize ve druhé polovině devadesátých let se v době opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD se hovořilo o slabých vládách, což vyústilo ve změnu volebního zákona, který platí dodnes, působení prezidenta v ústavním pořádku se v dlouhodobém kontextu věnovalo málo pozornosti. Již Václav Klaus v době českého předsednictví v Evropské unii prostřednictvím blízkých poslanců položil vládu Mirka Topolánka. Ústavu stihnul Václav Klaus porušit vícekrát, například když odmítal navrhovat ústavní soudce nebo když se pokoušel nad rámec svých kompetencí odvolávat soudce Nejvyššího soudu…

Číst dál...

Po 14. hodině jsem se z televize dozvěděl, že česká vláda přijala celý dlouhý seznam protivirových opatření. A vyhlásila nouzový stav – ten legislativně umožňuje téměř cokoli. Co bude, uvidíme. Nejen česká vláda, všechny vlády ve svých rozhodnutích tápou a je těžké věřit, že se rozhodují jen na základě vědeckých poznatků...

Číst dál...