Žijeme v zemi, kde marketingové agentury řídí náš politický život podle stejných zásad, jimiž propagují sušenky Tuc a prášky na praní; žijeme v zemi, kde Jiří Paroubek, velký průkopník těchto politických metod, veřejně vyhlásil, že proti nim přece od počátku bojuje, a toto vyhlášení učinil jen proto, že mu to jeho marketingová agentura doporučila... Žijeme v zemi, kde se nám komunisté, žel stále ještě legální, posmívají novými a novými příležitostnými omluvami za „chyby“ minulosti, aniž by to, což každý ví, mysleli vážně.

A protože to marketingová agentura sociálním demokratům doporučila, hrozí nám nyní další, ještě lepší omluva KSČM, to v souvislosti s chystaným spoluvládnutím ČSSD a KSČM od podzimku; od toho nás, jak se zdá, už nic neochrání.

Ze strany komunistické strany bych uvítal jedinou omluvu, totiž kdyby se omluvila bratřím Mašínům, že zlikvidováním demokracie a uzavřením hranic je přiměla k tomu, že si cestu na svobodu museli prostřílet.

Jinak bych místo dalších přiblblých neupřímných omluv uvítal činy. Zde navrhuji jen některé z nich.

Kdyby se nová a zcela a naprosto obrozená KSČM zavázala, že při obsazování stranických funkcí a míst na kandidátkách se bude dobrovolně řídit ustanoveními lustračního zákona.

Kdyby vydala veřejné vyhlášení, že Miloš Jakeš a další smutně proslulé hvězdy minulého režimu nejsou na jejích mítincích vítané a v případě, že přijdou, budou vyvedeny ochrankou.

Kdyby předseda strany Vojtěch Filip veřejně uznal, co každý ví, že byl agentem StB pod krycím jménem Falmer a že opačný rozsudek jihočeského (ex)komunistického soudu je zmatečný, nepravdivý a umožněný jen manipulací s důkazy.

Kdyby zcela nová a naprosto obrozená strana přijala za svůj v ČR platný zákon o protiprávnosti komunistického režimu a s jeho zněním (protože jej většinou neznají) seznámila své členy a voliče před volbami na billboardech.

Kdyby v parlamentu aktivně podpořila restituci ukradeného církevního majetku. Na věrohodnosti by jí při tom jistě dodalo, kdyby symbolicky postavila aspoň jeden jediný nový kostel (peněz na to má dost) za nyní dobíhající devastaci stovek domů Božích, způsobenou pronásledováním církve a přerušením kontinuity duchovního vývoje v některých regionech ČR, i jako (alespoň symbolickou) náhradu za kostely v různých místech a obcích, kde je komunisté nechali odstřelit trhavinami, rozstřílet vojáky či srovnat se zemí buldozery.

Vyjádřením změny by mohlo být, kdyby strana požádala Pavla Žáčka, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, aby napsal seriál článků o zločinech komunismu pro její Haló noviny.

Tak to by mohlo být několik prvních kroků ke skutečné transformaci.

V opačném případě bych považoval za adekvátní jediné: nikoli neupřímné omluvy, nýbrž upřímný a definitivní odchod z demokratické politiky.