Poslanecká sněmovna nakonec poslala do druhého čtení návrh zákona o regulaci lobbingu. Jde o typický předvolební prefabrikát – na to ukazuje už sám fakt, že návrh je společným dílem sociálních demokratů a zelených. Obě strany potřebovaly předvést svým voličům, že s lobbingem něco dělají, sociální demokraté na oko, protože kde by bez něj byli, a zelení sice doopravdy, ale jsou si vědomi, že stejně se nic neprohlasuje, tak o co jde, o nic, jen o signál k voličům, jen o slohové cvičení. A to je vypracováno pečlivě a důkladně. (Proč že si myslím, že právě zelení chtějí regulovat lobbing? Kolega, který mi při psaní nahlíží přes rameno, vyslovuje pochybnost o tom, že by zelení byli jiní než ostatní parlamentní strany a proč že si něco takového myslím. Myslím si to proto, že jako jediní ze všech stran zastoupených ve sněmovně zcela jasně, rychle a bez rozvažování odmítli návrh podnikatele, který chtěl za milion do stranické kasy ovlivnit loterijní zákon, ani se s ním nechtěli bavit, tak ani neměli čas zjistit, že šlo ve skutečnosti o „figuranta“ deníku Mladá fronta Dnes. Ostatně to, že nejde o podnikatele, neprohlédl nikdo, ani lidovci, kteří rovněž odmítli, ale až po chvilce rozvažování.)

S doporučením na zamítnutí neuspěla ODS, ale aspoň návrh důkladně rozcupovala v rozpravě. Návrh zákona je sice velice přísný, ale místopředsedkyně sněmovny Němcová vyslovila názor, že jej napsali sami lobbisté. Ti by se měli se sice v případě přijetí zákona registrovat na Ministerstvu vnitra i ve sněmovně a vznikla by jim povinnost hlásit jakýkoliv kontakt s poslancem, senátorem a dokonce i s jejich asistenty, jakož i s primátory a uvolněnými radními statutárních měst a museli by rovněž napsat, co chtěli ovlivnit a na čí zakázku jednali. Je jasné, jak v debatě připomněl poslanec Petr Pleva, že skutečný lobbista se takto nezaregistruje, a žádná podobná hlášení tedy sepisovat nebude. Výsledkem by tedy bylo, že lobbing zůstane jen v rukou skutečně velkých hráčů a ty malé by zákon odradil. Pro velké hráče totiž oranžovozelený návrh nechává dveře otevřené dokořán: za lobbing sice návrh pokládá i „jednostrannou komunikaci“ (tedy stačí poslat poslanci nebo senátorovi mail s nějakým doporučením, a už je člověk lobbista), ale podle návrhu zákona by se už za lobbing nepokládalo setkání na orgánu politické strany.

Dostavte se přímo na sekretariát, a můžete ovlivňovat cokoli, ať jste kdokoli, máte-li co nabídnout, ovšem!

Přijetí do prvního čtení ještě nic neznamená, pozměňující návrhy mohou předlohu změnit k nepoznání (a může dostat i přílepek týkající se třeba něčeho úplně jiného), ale kdyby byl přijat tak, jak je, znamenal by spíše podporu než regulaci nežádoucího lobbingu.