Politická strana Věci veřejné nebude stálicí českého politického života, ale po jednom, maximálně po dvou volebních obdobích, po tom současném, nejpozději po tom příštím zase zmizí a do sněmovny se už nikdy nedostane.

Troufnu si to předpovídat na základě včerejších (27. 7. 2010) výroků předsedy strany Radka Johna ohledně úspor v jeho novém lénu, na Ministerstvu vnitra. Prý se má šetřit raději jinde než právě na jeho úřadu. Jsou toho plná média.

Slovenský politik Vladimír Mečiar proslul skutečně geniálním výrokem, jak že se stupňuje slovo nepřítel: 1. nepřítel, 2. úhlavní nepřítel, 3. koaliční partner. Na jednu stranu je to pravda: agresivní politik, který se chce prosadit, to tak vidí. Politiku chápe jako nutnost stále se vymezovat vůči ostatním a upozorňovat na sebe a na své přednosti za každou cenu, a pokud možno, třeba i šířit strach ze svého jednání v lidech okolo sebe; takto funguje jakákoliv mafie a zejména v nepořádných zemích rovněž nejeden legální byznys.

Právě nejbližší partneři nejvíc brání ve výhledu na vrchol moci, to s nimi je třeba se utkat,  aby z objemu politické moci, kterou společně získali, urval co nejvíc... Od opozice už se toho tolik získat nedá...

Tak se to jeví agresivnímu politikovi (zvlášť, když je povzbuzen prvními skvělými úspěchy). Takovýmto stylem jednal Vladimír Mečiar a u nás do značné míry politický nebožtík Jiří Paroubek a třeba Miroslav Sládek (to byl v 90. letech předseda jedné parlamentní strany, která už dnes snad ani neexistuje) – a stejným směrem míří ze všech sil i novopečený ministr vnitra Radek John. Včera zaútočil na své koaliční partnery nesmírně tvrdě jako na své nejbližší protivníky v ringu. Výrok Karla Schwarzenberga, že i Věci veřejné se nakonec naučí slušnému chování, se, zdá se, nenaplňuje.

Nemá smysl rozebírat jednotlivá skutečně neslušná slova Radka Johna na adresu jeho koaličních partnerů, jako je „masakr“, ani jednotlivé věty, jako je výrok, že on „nerozvrátí“ Ministerstvo vnitra, ba ani jednotlivé Johnovy argumenty. Podstatné je, že rozumný člověk pochopí, že v životě i v byznysu a v politice (a zejména v politice!) jsou okamžiky, kdy rivalita končí a kdy je rozumné začít korektně spolupracovat, zatímco agresivní psychopat, jako je Radek John, to nepochopí nikdy... Vladimír Mečiar po svém premiérování nakonec nenašel nikoho, kdo by mu dělal „úhlavního nepřítele“, kdo by s ním šel do koalice, a skončil mimo vládu, i když vyhrál volby a získal nejvíce hlasů, a také Jiří Paroubek skončil podobně – to byl ovšem předseda staré, silné a etablované strany; Miroslav Sládek se do vlády nikdy ani nedostal a z velké politiky zmizel, svojí politickou kariéru uzavřel jako starosta jedné městské části na okraji Brna s několika sty obyvatel. Pokud se nebudou chovat jinak, a to, jak se zdá, nebudou, skončí podobně i Věci veřejné.

Dnes (28. 7. 2010) se má spor o úspory na všech ministerstvech i na Ministerstvu vnitra řešit na zasedání vlády; tam to mohlo začít, tam měl pan ministr vnitra přednést své námitky bez předchozí skutečně zběsilé mediální masáže.