Souvisí to opravdu se změnou v čele Ministerstva vnitra? Domnívám se, že ano. Je to až příliš nápadné. Tři roky se to ne a nedařilo, a najednou byl podnikatel Tomáš Pitr, člověk, který měl velmi blízko k vysokým politikům především z řad sociální demokracie, dopaden. V luxusním grand hotelu ve Švýcarsku – a ne tedy v nějaké špeluňce v Thajsku či Jižní Americe. Ministr vnitra Radek John se pochopitelně nezná nadšením, veliteli Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertu Šlachtovi totiž slíbil láhev vynikajícího vína; je známo, že John je skutečný znalec, takže policista se má na co těšit...

Po pravomocném odsouzení za daňové úniky před třemi roky Pitr uprchl do ciziny, ale i odtud dál řídil svůj legálně-nelegální byznys v Česku. Hospodářské noviny uvedly, že ačkoli akcie podniků z okruhu Setuzy (firmy, které se zmocnil nelegálně a dostal za to další pravomocný trest, zahrnutý do souhrnných šesti let) stačil těsně před útěkem prodat, pravděpodobně stále nepřímo ovládá Moravský lihovar Kojetín, což je největší lihovar v naší zemi, a elektrárnu Energo v Ústí na Labem, důležitou pro chod Setuzy; a podle Aktuálně.cz Pitr u nás spoluorganizuje obchod s nezdaněným alkoholem. A tento deník publikoval i zajímavou reportáž o čilém stavebním ruchu u vily v Jesenici nedaleko Prahy, kde uprchlík před svým útěkem bydlel... O Pitrových návštěvách v Česku si štěbetali vrabci na střeše, ačkoli policie je dodnes popírá.

Neměli bychom zapomínat, že kauza Pitr je vlastně součást našeho vyrovnávání s komunismem, i když v době konce režimu bylo Tomáši Pitrovi teprve devatenáct let. Jeho otcem (a tudíž i otcem jeho kontaktů a jeho metod!) je poslední komunistický premiér České socialistické republiky František Pitra. (Vzpomínám si na plakát stávkujících studentů v roce 1989: „Naděje na lepší jitro bez vás, Františku Pitro!“) Mladý Tomáš si škrtl ze svého příjmení jen jedno „a“ – a už si jej s otcem nikdo nezasvěcený nespojoval – jak důmyslné!

„Nedokážu odhadnout, jak budeme úspěšní,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil o šanci na to, že švýcarská justice vydá zločince Česku; z policejních kruhů však neoficiálně zaznělo, že vydání je téměř jisté... Co bude nyní následovat? Náhlé úmrtí, justiční fraška, nebo skutečný soud? Zdá se, říkám si optimisticky, že epocha nečekaných zázraků, kterou odstartovaly letošní volby, snad ještě nekončí...