Pohled na neustále narůstající dluhy nejenom našeho státu, ale i dalších zemí a současně neochotu utáhnout si opasek zvláště u politiků a jiných zodpovědných osob, které mají jít příkladem, není povzbudivý... Je jasné, že z prázdného se plné nenaleje. Že je třeba pracovat.

V roce 1993 se mi dostala do rukou knížečka vydaná v Rakousku v 60. letech pojednávající o zjevení Matky Boží v Turzovce na Slovensku. Takže s odkazem na tento zdroj tlumočím: Vizionář Matúš Lašut vzpomíná na příhodu, která se mu stala, když byl v lese. Sedl si na  pařez a chystal se, že si zapálí cigaretu a vypije kávu. Tu před sebou vidí veliký stůl a na něm všechen možný luxus světa. Drahé lihoviny, cigarety, auta, motorky, zlaté předměty, nejmodernější elektroniku a podobně. Za stolem sedí pán, který jako by v tváři hořel, a s úsměvem nabízí všechno toto bohatství. Matúš už už natahuje ruku, ale v tom ucítí silnou ránu zezadu do ramene. Když se vzpamatuje, je ďábelské pokušení pryč a jeho sirky s cigaretami leží rozlámané na zemi, káva stojí nedotčena vedle něho.

Ano, člověk se od prvotního hříchu kloní  ke zlému. Nabízenou pomocnou ruku Božího milosrdenství často odmítá. Je to smutné, velmi smutné. Lidé nechtějí pochopit, že cesta do nebe zůstane až do konce světa úzká a trnitá... 

Boj s tělem, světem a Ďáblem vyhrává jen ten, kdo se přimkne ke Kristu a Panně Marii.