Slova svatého evangelia podle Matouše:
Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.“ (Mt 5,1–12a)

Na začátku mše svaté jsme ústy kněze prosili všemohoucího Boha o milost k tomu, abychom ho milovali celým srdcem a všechny lidi opravdovou láskou. Prorok nás povzbuzuje k hledání pokory, která znamená především opravdovou úctu k Bohu a k lidem kolem nás (Sof 2, 3.3,12–13). V žalmu (Ž 146) opěvujeme velké Boží skutky. Druhé čtení (1Kor 1, 26–31) nás připravilo na naslouchání Boží moudrosti, které náš Mistr a Pán vložil do osmi blahoslavenství, která jsou programem Božího království. Je také velmi prospěšné zamyslet se nad tím, co nás učí Pán Ježíš, co nás učí svět ve kterém žijeme, který je v moci zlého ducha a na který Bůh poslal svého Syna, aby ho a každého z nás zachránil. 
Jaká jsou blahopřání, která slyšíme a která často říkáme? Hodně štěstí, zdraví a dlouhá léta… všechno nejlepší… hlavně to zdravíčko… a tak dál a tak podobně… Někdy se tam také objevuje přání Božího požehnání. Ale že by z úst, která často říkají „Otče náš, jenž jsi na nebesích, přijď království tvé...“, zaznělo blahopřání: „Přeji ti, abys byl chudý v duchu, abys plakal, abys byl tichý, abys měl čisté srdce, abys lačnil po spravedlnosti, abys byl milosrdný, abys byl tvůrce pokoje, abys byl pronásledován pro spravedlnost, abys byl pro svou víru v Krista pronásledován…“ To ani náhodou.
My se dnes zamyslíme nad třetím z blahoslavenství – blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. 
Na závěr knihy Síla ticha zní tato slova: „Kdo má ducha modlitby miluje ticho. Ticho se odnepaměti pokládá za hradbu nevinnosti, štít proti pokušením, plodný zdroj usebrání, usnadňuje modlitbu, v srdci probouzí dobré myšlenky, umožňuje lépe uvažovat o Bohu a o nebi. Všichni svatí vroucně milovali ticho. Bůh se nedá odhalit v hluku a rozruchu. Ticho nám dává nový pohled na všechno. Zásadní je to co nám v tichu říká Bůh. V tichu slyšíme Ježíšův hlas.“ 
A co znamená – tiší dostanou zemi? Jeden z mnoha příkladů z knihy: Proste za nás. Ctihodný Jan Tyranowski. Starý mládenec, jehož „neúspěšný“ život změnil svět. Polsko 1901–1947. Je možné, že se tento muž stal příčinou pádu komunismu v Evropě na konci 20. století? Když mu bylo 35 roků uslyšel v kázání větu: „Není těžké stát se svatým.“ Začal se modlit čtyři hodiny denně, číst knihy karmelitánských mystiků, složil soukromě slib čistoty. Uprostřed světa začal žít mnišským životem. Ze třinácti kněží ve farnosti bylo jedenáct posláno nacisty na smrt. Farář požádal Jana, aby se zapojil do duchovní služby. Začal se scházet s malými skupinkami mladých mužů, které učil kontemplativní modlitbě a předával jim moudrost svatého Jana od Kříže a svaté Terezie z Ávily. Seznámil je s mariánskou zbožností svatého Ludvíka z Montfortu. Jeden z mladíků si zvolil pro kněžství heslo: „Celý tvůj, Maria.“ Svatý Jan Pavel II. měl stále na stole fotografii svého učitele, kterým byl TICHÝ Jan Tyranowski. 
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za milost TICHA. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, svatého Jana Pavla, andělů a všech svatých, prosíme o touhu po blahoslavenství a jeho uskutečnění v našem životě.  Skrze Krista našeho Pána. Amen.