Prý až třetina všech oprávněných voličů ještě teď, pár dní před volbami, neví, komu dát svůj hlas.
A co víc: plno lidí ještě neví, zda vůbec mají jít k volbám.
Nemálo je mezi nimi zklamaných; myslím především zklamaných voličů stran současné vládní koalice.
„Já rozhodně nebudu volit nikoho z opozičních partají, tedy ani ANO, ani SPD, a tím méně Stačilo!, to je zásadní věc; ale nemůžu volit ani současnou vládu – Takže koho? Asi nikoho – nepůjdu k volbám.“ Tak nějak to slyším poměrně často: „ani – ani“, takzvané volební „aničky“…
Můj dávný přítel Jan Smrčina mi napsal radu, kterou takovým lidem dává – a myslím, že je to rada rozumná. Pokusím se ji svými slovy reprodukovat.
Když nechcete „ani – ani“, nepřemlouvám vás; ale prosím zvažte, zda, než byste svůj hlas neúčastí ve volbách úplně zmarnili, přece jen jej nepoužijete pro něco dobrého: jděte k volbám a odevzdejte svůj lístek pro jednu z těch úplně malých stran, které nemají žádnou šanci dostat se do sněmovny a které už ani přehled volebních preferencí neuvádí... Nepodpoříte žádnou z hlavních stran, naplníte své „ani – ani“, ale zvýšíte celkový počet odevzdaných hlasů a tím komunistům ze Stačilo! aspoň o něco, aspoň o to něco, které záleží na vás, ztížíte přístup do sněmovny, když zvednete pětiprocentní laťku.
Rozumíte mi?