Momentálně žijeme v jakémsi mezidobí. Vláda v demisi zasedá a činí i docela významná, jakkoli ne zásadní rozhodnutí – vítěz voleb Andrej Babiš poslal do datové schránky Kanceláře prezidenta republiky programové prohlášení své budoucí vlády, ale stále není s to předložit jmenovitý seznam proponovaných ministrů; a také nějak nechce vysvětlit, jak vyřeší svůj střet zájmů, jen pořád opakuje, že ho vyřeší.
Vláda v demisi vládne. Na zasedání 12. listopadu kromě jiného rozhodla o návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok s výhledem na další dva roky a rovněž schválila záměr projektu AI Gigafactory CZ – což je snaha získat pro Česko jedno z plánovaných evropských velkokapacitních zařízení pro vývoj a provozování pokročilých modelů umělé inteligence; těchto zařízení má být pět, uchazečů je v tuto chvíli šedesát.
Jeden ze svých posledních pozdravů poslala Fialova vláda do severočeského Šluknova. Nějak si na něj na poslední chvíli vzpomněla. Souhlasila se zapojením vlády do řešení tamního sídliště, jedné z největší sociálně vyloučených lokalit v ČR, kde žije – jak se můžeme dočíst na www stránkách vlády – v hmotné nouzi „odhadem až 1500 osob, což je provázeno vysokou nezaměstnaností, nízkou vzdělaností, předlužeností, zvýšenou kriminalitou a celkovou nestabilitou lokality.“ Jak z toho ven? Stát ve spolupráci s městem a krajem pomůže „dotací až 200 milionů korun s výkupem nemovitostí a následnou revitalizací celé lokality a také s nezbytnou odbornou pomocí tamním obyvatelům.“ Proč mám pocit, že se na sídlišti ve Šluknově přesto nic zásadního nezmění?
Zasedání vlády, zdá se, také ukončilo trapnou historku, která vypadala jako symbolické „sbohem a šáteček“ odcházející vlády. Fialův kabinet nakonec přece jen předloží nové Poslanecké sněmovně svůj návrh státního rozpočtu na příští rok, úplně stejný a tentýž, který už poslala do bývalé, tedy té předvolební Poslanecké sněmovny, jenže ta jej už nestihla projednat. Až doteď Petr Fiala – a někteří další členové vlády – prohlašovali, že rozpočet nové sněmovně nepošlou, když vítěz voleb tento rozpočet v předvolební kampani tvrdě kritizoval a říkal, že už má připravený jiný & lepší. Jenže se ukázalo, že nic připraveno nemá a že ten starý špatný návrh potřebuje, chce-li se vyhnout rozpočtovému provizoriu na začátku příštího roku – řečeno slovy Karla Havlíčka – jako „podvozek“, aby ho mohla v prvním čtení přijmout a ve druhém opravovat. (A to ještě buďme rádi, že takový institut, jako je rozpočtové provizorium, u nás vůbec máme, v USA když není schválen rozpočet, ocitají se všichni, kdo na federální penězích závisejí, „na suchu“, jak vidíme právě v těchto dnech.)
Chtělo by to nějaký vtipný závěr tohoto komentáře. Jenže mě, ať o tom přemýšlím tak či onak, žádný nenapadá.