Policie odložila ostudné a hanebné esemesky Petra Maciky, kterými vyhrožoval prezidentu republiky Petru Pavlovi, s tím, že nejde o trestný čin; a asiže opravdu nejde.
Horší je, že výhrůžky z této hanebné a ostudné korespondence se před našima očima začínají realizovat – jako by tento způsob kohabitace opravdu měl vejít do učebnic politologie, jak psal Petr Macinka.
Petr Pavel je voják, bojovník, který se osvědčil i v přímé válečné situaci – ale mezi českými politickými zvířaty mi někdy připadá jako připadá jako beránek mezi vlky...
Poletí, nebo nepoletí v létě na summit NATO do Ankary?
Jsou hlavy států, tak říkajíc, reálné, vykonávající skutečnou moc – a hlavy symbolické, nepěkně se jim někdy říká „ceremoniální“; ty nemají reálnou moc řídit svou zemi, ale přesto ji reprezentují. Český prezident patří jednoznačně mezi hlavy symbolické. A tyto hlavy na summity NATO nelétají. Nikoho ani nenapadne, že by na politickém jednání špiček aliance jednal za svou zemi německý prezident nebo nizozemský či britský král.
To, že prezident Petr Pavel dnes vede trapnou – a stále trapnější – bitvu o svoji účast na červencovém summitu v Ankaře, to je jen dlouhý stín prezidenta Miloše Zemana, který dlouhé roky beze studu znásilňoval českou ústavu a měnil náš parlamentní systém na prezidentský či aspoň poloprezidentský.
Pana prezidenta je mi líto. Vážím si ho, je to slušný a poctivý člověk. Jsem rád, že je v čele státu.
A radit bych mu nechtěl.