Usmíval se, vypadal vysloveně šťastný – Kdo? Čínský vůdce Si Ťin-Pching. Zato Donald Trump působil spíše unaveně.
Oba si tiskli ruce a chodili růžovými zahradami. Diktátor – a demokraticky zvolená hlava státu.
Na nějaké zmínky o lidských právech už vůbec nedošlo, USA tiše uznaly, že Čínská lidová republika může s odpůrci – a potencionálními odpůrci – svého režimu udělat, co chce.
Donald Trump setkání označil novým termínem G2.
Si dosáhl toho, po čem nejvíce toužil: po veřejném uznání, že na světě jsou jen dvě supervelmoci, Čína a USA. Ale – snad si to Američané uvědomují – jeho konečným cílem je, aby supervelmoc na světě z byla jen jedna...
Američtí komentátoři poukazují na to, že obchodní výsledky setkání obou prezidentů zůstaly daleko za očekáváními. A Číňané nekoupí 500 Boeingů, ale – snad – 300. Ale tak tomu je vždycky, Číňané vždy víc slibují, než naplní.
Nejdůležitější při podobných setkáních jsou ovšem tajné ústní dohody, ne text oficiálního komuniké a veřejná prohlášení. Na čem se Si a Trump dohodli ve věci Tchaj-wanu? A v otázce americké války s Íránem? Nevíme...
Kdo byl asi velice smutný (i když nebyl na záběrech z Pekingu), byl ruský prezident Vladimir Putin. Co platilo po celých osmdesát let od konce druhé světové války, totiž že dvě rozhodující mocnosti na světě jsou USA a Sovětský svaz, potažmo Ruská federace, definitivně skončilo.
Jsem z generace, která po celou svoji školní docházku slyšela, že Sovětský svaz, hlavní socialistická velmoc, a Spojené státy americké, hlavní mocnost kapitalistického světa, jsou určeny ke vzájemnému zápasu, ve kterém socialismus zvítězí, protože vychází z vědecké teorie marxismu-leninismu, která je neomylná.
Myslím, že něčemu takovému tehdy upřímně věřili nejen skoro všichni obyvatelé Sovětského svazu, ale i nezanedbatelná část našich občanů. I když konkrétní podobu totálního vítězství Sovětského svazu nad USA – pokud by jí nebyl světový jaderný konflikt, což si samozřejmě nikdo nepřál (i když ve škole a pak při povinné vojenské službě jsme se na jaderný konflikt připravovali…) – to jsme si konkrétně představit nedokázali...
A dnes můžeme spekulovat o tom, jak by asi vypadalo totální vítězství Číny nad USA. A celým kolektivním Západem.