Dnešní neděle pro ty, kteří se nechávají vést vítězným pastýřem do nebeské radosti, je ověnčena vděčností a prosbou.
Jak kázat o dobrém pastýři a jeho stádu, když v dnešní době člověk nechce být členem tupého stáda, které se v lepším případě nechá vést, a neví kam, v horším zpanikaří a zničí samo sebe?
Je den modliteb za nová duchovní povolání – celá církev, vědoma si nedostatku v této oblasti, úpěnlivě prosí: „Pane, pošli dělníky na svou žeň“ (Mat 9, 38; Luk 10, 2).
Je Den matek. Den, kdy děkujeme svým maminkám za dar života. Po devíti měsících, které jsou většinou na svém začátku ověnčeny ranními nevolnostmi, ale většina z nich je naplněna radostným očekáváním a sny o tom, jaké jejich dítě bude krásné, hodné, roztomilé – jako žádné jiné na světě, přichází – pro nás muže nepředstavitelná – bolest porodu. Potom přichází radost, starost, péče, práce, noční bdění a další. Vše, co obnáší dar mateřství. Děkujeme maminkám a prosíme za ně. Za ty, které jsou zde na zemi, aby to vše s láskou vydržely, a prosíme za ty, které jsou v očistci, aby je milosrdný Bůh vysvobodil a přivedl je do nebeské radosti.
Je také Den vítězství – připomínáme si zakončení druhé světové války v Evropě a jejích hrůz. Děkujeme za oběti životů těch, kteří pomohli svou obětí k míru. Prosíme za mír – zvláště tam, kde, na mnoha místech světa, lidé trpí a umírají v důsledku válek, které jsou lživě označovány jako místní konflikty a krize. Rok od roku rostou v celém světě výdaje na zbrojení – k čemu to může vést?
8. květen je také den, kdy už víc jak sto roků si Církev připomíná Pannu Marii jako Prostřednici všech milostí.
Jsou to v životě nás katolických křesťanů čtyři mocné impulzy pro náš duchovní život. Pro chválu, děkování a prosby.
V souvislosti se zmíněnými výdaji na zbrojení zkusme se zamyslet, kolik svého času a snažení investujeme do duchovních povolání, mateřství, míru a mariánské úcty.
Jedním ze společných základů tohoto je svátost kněžství – pastýřská služba.
Kolik toho bylo napsáno a vysloveno v uplynulém týdnu v souvislosti s ukončením kněžské služby jednoho kněze v naší zemi. Jeden laik se zeptal v této souvislosti jednoho duchovního, co on na to. Ten si vzal čas na rozmyšlenou – nechtěl být soudcem, který nic neví, a soudí, tak jak to dnes dělá většina lidí. Nakonec zopakoval slova našeho Pána, který na kříži při pohledu na ubohé hříšníky řekl: „Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí“ (Luk 23, 34).
Jak málo mluvíme o těch kněžích, kteří obětovali svůj život pro Krista, pro věrnost pastýřského povolání. Ať už se jedná o krvavé, nebo nekrvavé mučedníky. Naše vlast je na ně velmi bohatá: svatý Jan Nepomucký, svatý Jan Sarkander, svatý Klement Maria Dvořák – Hofbauer, svatý Jan Nepomuk Neumann, otec Josef Zouhar, lidický farář Josef Štemberka... Stovky kněží, kteří přes své lidské slabosti a hříchy byli, jsou a budou věrnými správci a rozdavateli Božích tajemství. Děkujme a prosme!
Všemohoucí a milosrdný Otče v Duchu Svatém, přijmi naše děkování za duchovní povolání, za maminky, za mír, za Pannu Marii – prostřednici všech milostí. Na její mocnou přímluvu dej všechny potřebné dary svého Ducha všem, které voláš ke kněžství a zasvěcenému životu. Vlož do srdcí žen touhu po mateřství, a aby se modlily za děti poslušné tvého hlasu. Dej tomuto světu a člověku do srdce touhu po míru a tvém pokoji. Skrze Krista, našeho Pána. Amen