Bůh, nebo mamon? Věčné, nebo pomíjivé? Co si z toho zvolím?
Nemoudrý člověk podlehne pokušení a touží přechytračit jednoznačnou odpověď. Začne většinou tím, že nechce vyčnívat z davu, chce být „normální“ – to znamená jako všichni: nic není dokonalé, nic není úplně černé, nebo bílé, a tak dál a tak podobně. Často člověk ve své omezenosti a hlavně lenosti nepřemýšlí a nehledí obrazně řečeno ani metr dopředu. Před tím nás varuje dnešní Boží Slovo a zvlášť Pán Ježíš v evangeliu (Lk 16, 1–13).
Včera jsme se s členy našeho vesnického spolku Prosetínské hřbitovy a přáteli vydali na výlet. Tento výlet je odměna za práci při údržbě našich dvou hřbitovů. První otázka, jak jinak, byla: „Jaké bude počasí?“ Kromě vedoucího to všichni měli pečlivě nastudováno a byli dobře připraveni. Nevědomý vedoucí řekl: „Objednávku jsem poslal, ale Pánu Bohu do toho mluvit nebudeme.“ Cílem našeho výletu byla Hora Matky Boží v Králíkách. Bylo oblačno, zataženo, zima, vítr a hora byla celá v husté mlze. A to byla šance pro přijetí duchovních darů, které nám Pán Bůh připravil skrze krásu celého poutního areálu, který měl počátek ve snění a slibu dítěte – Tobiáše Jana Beckera, který se tam chodil modlit: „Až budu velký, chci zde postavit kostel.“
K tomu připomenu několik spasitelných myšlenek od duchovních otců Karla Moravce, Zbyška Czendlika a paní průvodkyně Ludmily, kterých se nám během celého dne dostalo. Vše souviselo svým způsobem se správnou odpovědí na výše položené otázky.
Nesmíme zaměňovat prostředky a cíl. Bůh vzkřísí naše těla – i když první křesťany sežraly šelmy a současníci zničí i své DNA v ohni kremační pece. Člověk touží mít domov – trvalý. Křesťan má svůj domov v církvi, v kostele, u svatostánku. Co všechno nám dobrý Bůh dává skrze – pro nás nepředstavitelnou – práci našich věřících předků, abychom také my s nimi byli navěky šťastní. Každé utrpení se v dobré obrátí, přinese dobré a trvalé plody. Vzor, příklad a přímluva Matky Boží Panny Marie a sv. Peregrina.
K tomu přidejme dnešní „duchovní příkrm“:
Svatý Augustin: „Síla křesťana spočívá nejen v konání dobra, ale také v tom, že vydrží i to, co je zlé.“
Dnešní světec Josef Kupertinský o eucharistii: „V tajemství nejsvětější svátosti nám dává Bůh veškeré poklady své všemohoucnosti a odkryl nám přemíru své Božské lásky.“ Tak co, správce života? Bude tvá odpověď správná?
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za všechno, zvlášť za poklad eucharistie. V Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých vyslyš nás, když prosíme o prozíravost, tak jak si ji ty pro nás přeješ. Skrze Krista našeho Pána. Amen.