Jistě je špatný takzvaný triumfalismus – zdůrazňování slávy a moci církve bez zřetele k tomu, že ji, aspoň tu její část, která je dosud na zemi, tvoří hříšní a slabí lidé. Ale stejně tak špatné, ne-li horší, je, když se zdůrazňují problémy, slabosti a hříchy a současně se nemluví o tom, že církev už teď je svatá, v Kristu jako své hlavě a mnoha, přemnoha svých členech, že je znamení spásy a hodna lásky.
Poukazování na problémy, relativizování i těch nejzákladnějších základů víry a stále se opakující, někdy rafinovaně skryté, jindy docela otevřené útoky proti autoritě v církvi, to vše zabalené do určitého množství objektivních a třeba i velmi potřebných informací, to je týdenní pořad Českého rozhlasu Plus nazvaný Vertikála. Bylo by možné poukázat na výběr hostů, mezi nimiž jsou neproporcionálně často lidé s tak či onak nemocným vztahem ke katolické církvi, na způsob kladení otázek v besedách a na mnoho dalšího, co mne vede k jen zdánlivě překvapujícímu závěru, že Vertikála je pořad nepřátelský evangeliu a Kristově církvi a neměl by se poslouchat.
Každý týden porci jedu, to je Vertikála.
Dnes (8. března 2020) jsem se chtěl přesvědčit, jestli se něco nezměnilo k horšímu – nebo snad k lepšímu? – a Vertikálu jsem si po dlouhé době opět naladil; rozladila mě. K sedmému výročí zvolení papeže Františka přinesla, samozřejmě, co jiného, srovnávání Františka a Benedikta XVI. Mimo jiného jsem se dozvěděl, že Benedikt byl univerzitní profesor a František je ve své teologii, na rozdíl od Benedikta, kromě jiného „lidový“, protože chce, aby mu lidé rozuměli... Rovněž František byl přece vysokoškolský pedagog, dokonce rektor vysoké školy – a Benedikt snad nechtěl, aby mu lidé rozuměli? Jaký mají smysl takováto subjektivní, neinformovaná srovnávání?
Zemřel Ernesto Cardenal, nikaragujský kněz a levicový politik (řekl bych přímo extremista) a Vertikála se mu rovněž věnovala. Nechala stranou jeho literární a organizační činnost, jenom se dotkla jeho zajímavého, složitého a docela paradoxního duchovního vývoje, v centru byl (jak jinak) jeho konflikt s papežem. Jan Pavel II. Ernesta Cardenala suspendoval z kněžského úřadu, to nám Vertikála nezatajila, přičemž samotnému slovu „suspendování“ se moderátorka vyhnula a podala to tak, aby to vyznělo, že se vlastně ze strany papeže jednalo o šikanu, přičemž i slovu šikana se vyhnula. Dokonce Jan Pavel II. Cardenalovi veřejně vynadal před kamerami, řekla – tak o tom nevím, ale mohlo mi něco uniknout. Vertikála nám rovněž nezatajila, že Ernesto Cardenal přijal místo ministra ve vládě Daniela Ortegy, ovšem už neřekla, že to byla vláda ostře proticírkevně zaměřená (že tedy Ernesto Carenal byl svého druhu něco jako nikaragujský Josef Plojhar). A nepřipomněla, že v katolické církvi dnes platí, z hlediska víry dozajista logický, zákaz pro kněze přijímat politické funkce, což byl ten důvod, pro tkerý Svatý otec Ernesta Cardenala zbavil kněžského úřadu. Předtím jej vyzval, aby z vlády odešel – ale Cardenal si vybral, sám rozhodl, že je mu milejší politická moc než povolání kněze; vykonávat běžnou pastoraci jej ostatně příliš netěšilo, jak se sám vyjádřil. Papež František opět Cardenalovi kněžství vrátil. Byla to jeho rehabilitace? podsouvala moderátorka Vertikály názor svému hostovi; ten naštěstí uvedl, že šlo o krok vůči již více než devadesátiletému muži, který už stál mimo politické funkce a s Danielem Ortegou se rozešel; že tedy (to už je ovšem moje interpretace) šlo spíše o gesto milosrdenství. Nikaragujští sandinovci (rozuměj: komunisté) byli jinší frajeři než naši komunisté: povolili dokonce návštěvu Jana Pavla II. v Nikaragui; ovšem současně jejich vláda zorganizovala skandující sbory, které znova a znova rušily mši svatou slouženou papežem provoláváním „revolučních hesel“. „Silencio, silencio,“ volal papež, ale nenechal se zlomit a mši svatou i s touto „kulisou“ řádně dosloužil. Byl to, pokud vím, jediný případ, kdy nějaká vláda Svatého otce nejdřív přijala jako svého oficiálního hosta – a potom rušila jeho bohoslužbu. V takové vládě (spolu s ještě dalším knězem, Miguelem d'Escotem, taky suspendovaným) zasedal Ernesto Cardenal. Ernesto Cardenal dokonce před papežem, kterého neposlechl, před kamerami poklekl. Komedie! Vrchol pokrytectví! Jan Pavel II. jej mlčky obešel.
Polopravda, účelový výběr faktů, vynechání těch nejpodstatnějších, sestřihování reality – to je horší než přímá a jasná lež. To je metoda Vertikály. A cíl je jasný (nemyslím si, že by šlo o náhodu): od zpochybňování jednotlivých kroků řádné církevní autoriy k odmítnutí církevní autority, od odmítnutí autority k odmítnutí víry.  
Další příspěvek, besedu historika Jaroslava Šebka a funkcionáře židovské obce Tomáše Krause k otevření archivů z doby pontifikátu Pia XII., jsem už, přiznám se, nedoposlouchal do konce: opět neinformovanost a útoky proti církvi. Ani po válce, zlobil se Tomáš Kraus, papež neodsoudil režim Jozefa Tisa na Slovensku. Ach ano, je to složitá otázka, na vědeckou konferenci, ne na besedu před obědem. Třeba ho mohl odsoudit, ale odsoudili ho vlastně už sami slovenští katoličtí biskupové, když vydali, ještě za války, ne ex post, pastýřský list proti antisemitismu a pronásledování židů. To o tom Tomáš Kraus neví? Ani Jaroslav Šebek, aby mu to připomněl? A jak souvisí pontifikát Pia XII. s otcem Maxmiliánem Kolbem? Slyšeli jsme, že Kolbe, který v Osvětimi nabídl svůj život za život jiného vězně, „byl naprostá výjimka“ a nadto antisemita. „Nevím, jestli už jeho beatifikační proces byl dokončen,“ dodal Tomáš Kraus. Řekl bych, že minimum slušnosti, když chci zpochybnit něčí osobnost (zpochybnit, jistě, byť Tomáš Kraus současně pokrytecky řekl, že Maxmilián Kolbe si „beatifikaci zaslouží“), je nahlédnout předtím alespoň do Wikipedie, abych znal základní fakta. A dozvěděli jsme se také, že židé a katolíci jsou dnes „nejbližší spojenci“, ale že je škoda, že předtím muselo zahynout šest milionů židů, protože jinak by se prý katolická církev se židy nikdy nesmířila; nevím kolik zahynulo milionů luteránů, že se církev široce smířila i s nimi (byl vypracován dokonce společný dokument o ospravedlnění, jednom z klíčových témat reformačních sporů). Ale už dost, konec polemiky. Jen na závěr stručné heslo:
SLEDUJETE VERTIKÁLU – SVOJI TÝDENNÍ DÁVKU DEMAGOGIE.