Začíná být jasné, že vydaný majetek ani v investice proměněná dočasná renta ekonomickou stabilitu biskupství nezajistí. Kůrovcová kalamita anebo zadrhávající a rozpačitý rozjezd projektů zaměřených na turistický ruch ekonomickou situaci sice zhoršují, ale hlavní příčinou toho stavu nejsou. Příčinu je třeba hledat na výdajové straně rozpočtu. Stručně řečeno, a odpůrci církve si mohou vykládat co chtějí, ekonomická odluka církve od státu, jejíž součástí částečná restituce byla, neznamená pohádkové zbohatnutí církve ani posílení jejího vlivu...

Číst dál...

Pojem štěstí je matoucí a neměli bychom ho používat, alespoň tehdy ne, když mluvíme o Bohu a náboženství. Štěstí rovná se: úspěch v zaměstnání – mraky peněz, vila, daleké cesty, atraktivní partner/ka a samozřejmě hodně zdraví, mít chytré děti... Anebo, otočme list, jiné štěstí, štěstí ve smyslu mír a duševní pohoda, vyrovnaný život v dostatku, ale ve skrovných materiálních poměrech, nezávidět a netoužit po ničem, co je příliš vysoko. Takže takto? Ne, nezlobte se, ani jedno, ani druhé... 

Číst dál...

Píší se různé „Bible pro jedenadvacáté století“, ve kterých – když to jen trošku přeženu – se slovo „král“ překládá slovem „oligarcha“ a bibličtí Židé se nechávají cestovat shinkansenem. Nechci moc zesměšňovat – už tak někdy dost komické – snahy o aktualizaci biblických reálií: úmysl jejich autorů je jistě upřímný; ale o reálie, které by odpovídaly naší každodenní skutečnosti, přece vůbec nejde...

Číst dál...

Chtěl bych jen připomenout, že Království Boží je jako kvas, který má prokvasit celý svět. Zatím spíš svět proniká do Církve a celou ji prokvasí. Kdyby farnost pronikala do kavárny, připadalo by nám to absurdní. Nedivíme se, že na faře je kavárna, ale kdyby třeba v kavárně byla kaplička nebo jen výklenek s duchovní soškou, my sami křesťané bychom to určitě odsuzovali...

Číst dál...