V poslední době se protrhl pytel s různými poplašnými zprávami, které mi posílají dobří a zbožní lidé o tom, co zase kde udělal špatně anebo co špatně řekl náš Svatý otec František. Nemyslím zprávy od lidí, kteří v kritice a v odmítání Svatého otce spatřují svoji službu evangeliu a církvi, a najíždějí na papeže s plynovým pedálem vmáčknutým do podlahy, ať už udělá cokoli – hůl se vždycky najde. Jde mi o upřímné zděšení dobrých a zbožných lidí...

Číst dál...

Svatá Anežko Česká! Hluboce ses zapsala do dějin svého národa, zůstala jsi naší panovnicí jako přemyslovská princezna, i když – a díky tajemným Božím cestám právě proto, že – jsi opustila síně moci a zvolila sis život v přísnosti kláštera a v péči o ty nejchudší a nejpotřebnější. Tvá panovnická ruka, spolu s rukou Panny Marie podle vůle a z moci Trojjediného, nám před třiceti lety otevřela dveře ke svobodě. Přišla jsi k nám jako světice z Říma právě ve chvíli, kdy – a tajemná proroctví to dobře naznačovala – jsme tvoji pomoc nejvíce potřebovali... 

Číst dál...

Známý brazilský arcibiskup Helder Camara kdysi řekl, že žel existují křesťané, kteří si z celého evangelia zapamatovali jen jedinou scéhu, totiž vyhnání penězeměnců a prodavdavačů z chrámu; ta ovšem k Ježíšově osobnosti patří, stejnou chybou by bylo Ježíše s důtkami v ruce nevidět: ale oč častěji prokazoval náš Pán svou jemnost a laskavost!

Číst dál...

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal,“ píše Saint-Exupéry ve svém Malém princi. Nezlob se, ale mívám často pocit, že Ty sám nechceš být zodpovědný vůbec za nic. A proto se bráníš cokoli k sobě připoutat. Anebo, přinejmenším, si s tím dáváš hodně načas...

Číst dál...