Evropa vymírá. Celá civilizace bílého muže vymírá. Vymírá i Katolická církev bílého muže. Supremace Evropy v Katolické církvi je už dávno minulostí. V minulosti chodili evropští kněží do jiných světadílů, protože tam chyběli domorodí kněží. Dnes je situace diametrálně odlišná a v evropských zemích je mnoho kněží z jiných kontinentů a jiné barvy pleti.
Starý kontinent je zaplaven alarmujícími údaji o rapidním poklesu počtu kněžských i řeholních povolání. Evropa ztrácí víru a její vliv na vývoj Katolické církve stále více slábne. Ve zhýčkané Evropě, ovládané praktickým materialismem a hédonismem, se rodí stále méně dětí. A tam, kde se rodí stále méně dětí, je také stále méně kněžských povolání. Sám jsem to pozoroval v Rakousku, kde jsem dlouhá léta pracoval. Ze svých zkušeností vím, že v Rakousku působí kromě polských i mnoho kněží z Indie, Filipín i afrických zemí. Konkrétně ve městě Sankt Valentin, kde jsem posledně působil, to byli indičtí kněží.
Ve Vídni, kde jsem předtím odpracoval několik let, jsem kromě kněží z Indie, Filipín a afrických zemí osobně potkal i mnoho polských kněží a k mému potěšení taky jednoho slovenského řeholníka.
Ostatně, mé osobní zkušenosti potvrzují i oficiální statistiky. Podle posledních dostupných údajů z roku 2022 působily v Rakousku v letech 2020 až 2022 následující počty kněží:
rok / celkový počet kněží / počet zahraničních kněží
2020 / 3 548 / 437
2021 / 3 425 / 441
2022 / 3 403 / 485 (srov. https://www.katholisch.at/statistik) Mnoho zahraničních kněží však působí také v Německu, Francii a jiných západních zemích Evropy. Jen díky jiným kontinentům je situace Katolické církve ve světě stále nadějná. V nejchudších regionech světa, které ještě nestihl pokazit praktický materialismus a hédonismus, se rodí dostatek dětí k zajištění přirozeného růstu populace, a proto se tam daří i Katolické církvi. Od počátků křesťanství, od apoštolských dob platí, že Kristova církev nejutěšeněji roste tam, kde je největší chudoba. V Katolické církvi na celém světě se v současnosti připravuje na své vysvěcení 111 000 seminaristů, „z nichž 80 000 studuje a žije v nejchudších diecézích světa“. (https://www.katholisch.at/aktuelles/146641/missio-sammelt-spenden-fuer-priesterausbildung-im-globalen-sueden)
Evropa už dávno přestala být nadějí Katolické církve do budoucnosti. Tou je dnes v první řadě Afrika.
Právě v Africe žije každý šestý katolík, každý devátý kněz a každý čtvrtý seminarista celého světa. Přitom „mnohé semináře takříkajíc praskají ve švech a počet kněží se na rozdíl od jiných částí světa každým rokem zvyšuje“. (https://www.kircheinnot.at/hilfsprojekte/republik-kongo-ausbildungshilfe-fuer-seminaristen/)
Černý kontinent vykazuje nejvyšší růst počtu katolíků, ale také počtu kněžských povolání. A to i přes pokračující pronásledování Katolické církve v takových zemích, jako je Nigérie. V této zemi se seminaristé a kněží často stávají oběťmi únosů. Přesto je to přímo vzorová misijní země. V Nigérii žije asi 34 milionů katolíků, kteří tvoří zhruba 15 procent celkové populace země. Přitom je v této zemi úctyhodných 6 555 seminaristů. Ještě před 20 lety jich byla jen polovina z tohoto počtu.
Pro srovnání: ve Španělsku se počet seminaristů od roku 2000 zredukoval téměř na polovinu. V akademickém roce 2020/2021 „bylo v iberské zemi poprvé méně než tisíc seminaristů. V Polsku bylo ještě před 20 lety každoročně více než tisíc nových vstupů do seminářů. V 80. letech, kdy zuřil komunistický režim, měla země 9 000 seminaristů... V současnosti se v Polsku připravuje na kněžstvo už jen 1 690 kandidátů. V Miláně, jedné z největších, nejdůležitějších a nejbohatších diecézí světa, která má od nejstarších časů svůj vlastní obřad, ambroziánský ritus, se počet seminaristů za arcibiskupa Maria Delpiniho, který je v úřadu od roku 2017, snížil na polovinu.“ (https://katholisches.info/2024/02/07/wo-fiducia-supplicans-abgelehnt-wird-blueht-die-kirche/)
V každém případě je v současné době nadějí Katolické církve jednoznačně Afrika. Proto je nejvyšší čas přestat lamentovat nad vymírající Evropou a přijmout racionální opatření. Je třeba finančně podpořit africké semináře, aby mohly zajistit budoucím africkým kněžím vzdělání na vysokoškolské úrovni prvního cyklu. Seminaristé potřebují více knih, které jsou v Africe neúměrně drahé. Potřebují více počítačů, přednáškových sálů, kaplí. Je třeba stabilizovat personální kádry na afrických seminářích a zajistit tamním profesorům takový standard, aby byli v kontaktu s teologickým myšlením ve světě.
Bude zapotřebí ještě mnoho a mnoho modliteb za návrat Evropy k Bohu. Zároveň je však třeba věnovat mnoho úsilí budování struktur Katolické církve mimo Evropu, především v Africe. Není pochyb o tom, že toto úsilí přinese stonásobnou úrodu.