Před nedávnem rozvířil hladinu veřejného mínění smutný případ záměny pacientek v jedné z pražských nemocnic. Tragickým výsledkem té záměny bylo provedení potratu u pacientky, která přišla jen na běžnbou prohlídku, v 16. týdnu těhotenství. Ta žena si dítě přála. Jednalo se o velké selhání zdravotnického personálu a je namístě, že nemocnice ponese důsledky selhání svých zaměstnanců.
Jan Stránský se v článku na webu Seznam zprávy ze dne 29. března 2024 (viz odkaz níže) snaží na onu událost podívat z trochu netradičního úhlu pohledu. Klade si otázku, jakou cenu má lidský život? A dochází k částce 10 051 200,- Kč. Soud bude opravdu muset vyčíslit, k jaké újmě provedeným potratem došlo a jak vysoké odškodné poškozené pacientce náleží. K článku je vedena rozsáhlá diskuse, ale nikdo z diskutujících si nepovšiml, jak paradoxně v dnešní době článek vyznívá.
Lidský plod potracený v 16. týdnu těhotenství má hodnotu přesahující 10 milionů korun, tedy ekvivalent průměrné mzdy stanovené pro rok 2024 pobírané po dobu devatenácti let. Jakou cenu má lidský plod ve 24. týdnu těhotenství, v jehož případě americký prezident Biden usilovně bojuje za naprostou volnost při ukončení jeho života a činí z tohoto tématu jeden ze stěžejních bodů své politické kampaně? Jakou hodnotu má plod potracený ve 12. týdnu těhotenství, jak to umožňuje český právní řád? Osm milionů? A jakou plod mongoloidního dítěte v sedmém měsíci?
Rozumějte, nezpochybňuji nutnost nenarozený život pro potřeby soudního řízení ocenit. Jen se ptám, proč v případě selhání personálu se děje velká škoda (i finanční) a hovoří se o tragédii a současně se plánovaný potrat prohlašuje za civilizační vymoženost, ve Francii za ústavní právo a podle čerstvého usnesení Evropského parlamentu za nezadatelné lidské právo každé ženy? V čem spočívá ten rozdíl? Zdá se, že výhradně v tom, je-li dítě chtěné, či nikoliv.
A další otázka. Je-li lidský plod součástí těla matky, jak se nám snaží zastánkyně potratů sdělit heslem „Moje tělo, moje volba!“, proč tak vysoká cena a tolik pozornosti a rozruchu nad tím, co by mělo být obdobou chybného vyoperování zdravé ledviny? A jen blázen by souhlasil s tím, že nechat si vyoperovat zdravý orgán, vyjma darování pro záchranu jiného života, je rozumný krok nebo dokonce lidské právo.
Ne, nenarozené dítě není běžná součást těla své matky. A nesmí být na lidské libovůli rozhodnutí, zda má v jednom a tomtéž případě jeho život milionovou hodnotu, nebo se jedná o bezcenný brak. Existuje zajisté mnoho konkrétních situací, které ženu k rozhodnutí pro to druhé mohou vést. Vinou jejich partnerů, jejich rodin a okolí, snad i vlastního sobectví. Míra pokrytectví dnešní společnosti, na pozadí smutné události v pražské nemocnici jasně patrná, skutečnému ocenění života nenarozených dětí určitě neprospěje.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-komentar-zena-na-bulovce-omylem-prisla-o-dite-kolik-stoji-zivot-248821#utm_content=ribbonnews&utm_term=cena%20%C5%BEivota%20nemocnice%20potrat&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz