Sloky

Po každé smrti je člověk
jen vdovec anebo vdova
hledá a nenalézá
čistá gesta a slova...

Každý den
si opařím jazyk kávou
Každý den
se opojím světa slávou
Tím
kouřem uznání a chval

... vždyť tělo bez víry je kámen,
který padá ke dnu,
a hladina lesklá, sluncem zalitá
se ztrácí.

Tak

nějak žijeme v letošní době postní.

Době

pozdní,

kdesi

na konci časů,

jejichž neznáme délku…

Neznáme dálku

od našeho psacího stolu,

od našeho kuchyňského stolu,

od našeho monitoru

k nebi.