I kněží jsou často
ovce bez pastýře
a vlk je jejich
oblíbené zvíře

takže i beránek dnes
ve vlčím rouše chodí
statečně maso kouše

A slzy tvoří moře
kterým se po krk brodí

Nenasloucháte
svému srdci:
kde by vám srdce řeklo,
že máte mluvit – mlčíte;
kde by vám srdce řeklo,
že máte mlčet – mluvíte;
kde by vám srdce řeklo,
že máte naslouchat – voláte na mne,
že jste sami...

 

Číst dál...

Irena s Věrou se na dovolenou u moře moc těšily: dvě rozvedené dámy v „téměř nejlepších“ letech si dovolenou představovaly jako čtrnáctidenní návštěvu v kavárně, kdy budou mít konečně možnost probrat všechna svá témata bez stresu a bez nedostatku času... Když vešly do hotelového pokoje, první, co jim padlo do oka, byly staré, ošklivé záclony z umělé hmoty: „Na to se já přece nebudu celou dovolenou koukat!“ prohlásila Irena...

Číst dál...

„Ježíš nikdy nezklame“ – pro skutečně věřícího člověka je tato, jistě velmi zbožně znějící, věta ve skutečnosti téměř bez obsahu. Jak by nás mohl Pán Ježíš zklamat? A čím by nás zklamal? A proč by to dělal? Jinak, lidsky řečeno, nic není jednoduššího než druhého člověka zklamat: něco slíbit, a neuvést to ve skutek, mít nějakou, důležitou, povinnost – a tu nesplnit, vyvolat nějaké očekávání – a zůstat daleko za ním...

Číst dál...

Nežít s Bohem bez lásky – to se snadno řekne: ale jak se to dělá? Mnoho z nás nemůže změnit svůj život žitý bez lásky prostě proto, že neví, co je to láska. Jakkoli je to slovo – zejména mezi námi křesťany, ale nejenom – tak velmi používané. Jenže mnohdy už bez obsahu! A občas si to někdo uvědomí: „Láska je jenom slovo,“ hlásal v titulu jeden hloupý román; „láska to jsou jen písmena,“ tvrdila jedna píseň. Láska, to není POUHÉ plnění povinností a dodržování zásad – i když to k ní neoddělitelně patří – láska NENÍ zamilované třeštění a závislost na druhém člověku až k sebevraždě.
Láska je upřímné dávání přednosti něčemu nebo někomu STÁLE A VE VŠEM.
V zásadě nikdo nedokáže žít bez lásky: každý má někoho nebo něco na prvním místě; někoho, komu rád slouží, koho bezmezně obdivuje. Vše mu omlouvá, všechno věří, nikdy si nad ním nezoufá, vše od něj vydrží (volná parafráze 1. Kor 13, 7). Někoho, na koho nedá dopustit, koho hájí, za koho by se šel bít... Většinou sám sebe.
„Většinou sám sebe? Co mi to říkáš, tak to přece není! Podívej se, co všechno jsem udělal, jak obětavě se snažím, co dělám pro druhé!!!“ Ale dělal bys to i anonymně, i kdyby tě za to ne milovali, ale nenáviděli, i kdyby o tom nikdo nevěděl? Je třeba prosit Ducha Svatého o lásku – a především o lásku.