ODS, Starostové a nezávislí a snad i některé jiné strany by šly do koalice s hnutím ANO, pokud by navrhlo na úřad premiéra jinou osobu než trestně stíhaného Andreje Babiše. I sociálním demokratům Babišovo trestní stíhání vadilo – ale v zájmu vlasti se zapřeli a do vlády s Babišem jdou; jsou totiž vlastenci. Ještě větší patrioti jsou politici z KSČM, těm trestně stíhaný premiér nevadí vůbec – dá-li jim ovšem dostatek postů ve orgánech sněmovny, na ministerstvech a ve správních a dozorčích radách; jak řekl předseda KSČM Vojtěch Filip: je už třeba skončit s „nepolitickou politikou“...

Číst dál...

Zbrusu nová česká ministryně spravedlnosti Taťána Malá je to, čemu se v trestním právu říká recidivistka: dvakrát po sobě se dopustila stejného protiprávního jednání. Opsala část jedné své diplomové práce, opsala část i té druhé. Ukrást kus diplomové práce, tedy podvodně vydávat cizí práci za svoji a získat na základě toho vysokoškolský titul, jistě není trestný čin, ale jednání v souladu s právem, jehož má být paní Malá v České republice tím nejvyšším garantem, to také není...

Číst dál...

Rozčiloval jsem se před několika málo dny na těchto stránkých na tím, jak dva vůdčí činitelé české politky, tedy Andrej Babiš s Milošem Zemanem, za tiché spoluúčasti Jana Hamáčka, porušili ústavu České republiky, a volal jsem hlasitě, aby opoziční politici s tím začali cosi dělat. Jenže, jak se ukázalo, nikdo ústavu neporušil... Musím svoje volání vzít zpět... Kdepak na Babiše se Zemanem! Na ty dva nemám. Ani náznakem! Ale o moc líp se, mám za to, nevedlo ani ostatním politickým komentátorům, kteří se ještě snaží vykonávat psí službu v demokraci a hlídat, kterak že ti, kdo tvrdě drží moc ve své pevné pěsti, s tímto vlastnictvím zacházejí...

Číst dál...

V noci jsem si pustil televizi, odhodlaný koukat se  jen tak na cokoli, než ze mě trochu steče únava a budu moct v klidu usnout. Tak se stalo, že jsem – snad po letech? – sledoval asi hodinu Otázky Václava Moravce. Ač jsem člověk politicky interesovaný, tento pořad jsem jako zdroj informací vypustil ze svého portfolia: fakta, pokud tam nějaká zaznějí, se stejně dovím jinde, a abych sledoval plkání mužů a dam, kterých si nevážím, případně jejich psychologické hrátky – no...

Číst dál...

Za éry prezidenta Miloše Zemana máme možnost sledovat jeho výklad ústavy a zákonů, který lze při kritickém postoji k němu označit za svévolný, ale nikoli za právně postižitelný, protože neexistuje jednotný výklad ústavy a zákonů. Prezident tak může beztrestně rozšiřovat svou moc a kompetence nad míru, jež je sotva únosná. Ústavní soud by měl jednoznačně stanovit, co znamenají takové pojmy, jako „jmenovat“, „podepsat“, „prezidentská milost“, aby nedocházelo k nepřijatelnému rozšiřování práv prezidenta a k nepřijatelnému zužování jeho povinností.