Toho Boha já neznám.
Toho Boha, kterému vy sloužíte, já neznám.
Je to Bůh hádavý a malicherný, a takový skutečný Bůh není – trapný formalista, který neudělá krok bez knížky katechismu pod paží.
Bůh, který se štítí lidské dlaně, detailista, kterému víc než na obsahu a upřímnosti modliteb záleží na jazyce, ve kterém byly modlitby proneseny.
Co hledáte, živého Ducha, či mrtvou literu? A kdo vás bude na konci časů soudit, živý a nový, stále překvapivý Bůh, nebo mrtvá knížka se zažloutlými listy?
Obracím se teď na druhou stranu. Ale ani vašeho Boha já neznám. Ptám se: žijete vůbec s živým Bohem, nebo sloužíte jen sami sobě? Chcete zajímavé zážitky a stále něco nového – a bez skutečného Boha se obejdete? Nevím, ptám se. Ptáte se vy živého Boha, hledáte živého Boha? Kde? Uvědomujete si, že vůle Boha, pokud je Živý, se může zcela zásadně lišit od vůle vaší, od všeho, co vás baví a co se vám líbí? Že Bůh po vás může chtít i těžké a nepříjemné věci?
A otázky pro obě skupiny: uvědomujete si, že existuje církev? Ne ta, kterou jste si založili vy tak, aby se vám líbila, ale ta, kterou ustanovil Pán Ježíš? Věříte, že máte tuto církev, to je Boha, poslouchat – a ne kontrolovat a hodnotit a řídit?