Chování řady evropských politiků vůči Velké Británii má jasné rysy rozvodu inteligentních, ale nepříliš moudrých partnerů: v tom opouštěném bouří emoce, rád by svému protějšku za trest nějak zatopil, a i když ví, že je to nesmysl, že by takovým postupem uškodil především sám sobě, nemůže si pomoct...

Jako příklad může sloužit i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD): noblesa diplomatické funkce jej v posledních letech jako by změnila, ale v dnešních (26. 6. 2016) Otázkách Václava Moravce to byl opět on, takový, jak si jej pamatujeme kupříkladu z parlamentních debat kolem církevních restitucí: žlučovitý mužík temperamentně a sebejistě chrlící výpady na všechny strany, zejména na oponenty, které má před sebou. Jiného účastníka debaty (taky rozhořčeného na Británii!), europoslance Pavla Teličku (ANO) obvinil zcela nevěcně a mimo kontext ze spoluviny na krachu OKD – typický Zaorálek!

Vyhýbá se odpovědím na konkrétní otázky, skáče do řeči druhým, pokouší se sám moderovat debatu a určovat, o čem se bude mluvit... Prohráli jsme britské referendum; stalo se. Co bude na pořadu teď? No přece hledání viníka! „My jsme dostali do zubů. A měli bychom řešit, proč jsme ten úder zchytali.“ Vinen je především David Cameron. Ale i Jean Claude Juncker (ostatně i ten řekl, že brexit nebude žádný amicable divorce). Juncker podle Zaorálka měl jet do Británie a vysvětlovat tamním voličům, jak moc o ně Brusel stojí! Že sám David Cameron bruselskou administrativu požádal, aby do hlasování nezasahovala, jak připomněla vzápětí eurokomisařka Věra Jourová (ANO), to vášnivý diskutér neví – a ani nemusí vědět. Stačí mu temperament, ten je nad věcné znalosti.

Musí se ovšem změnit i Evropská unie. Jak? Nejít do žádných velkých integračních aktivit a začít si všímat problémů, které zajímají obyčejné lidi. „Vykrádáte náš program, ale lepší když na to přijdete pozdě, než vůbec,“ kontroval, po právu, přítomný europoslanec Jan Zahradil z ODS.

Pointa? Žádná není.