Saúdskoarabský korunní princ Mohamed ve své zemi současně rozšířil práva žen, dovolil jim řídit auto a navštěvovat sportovní zápasy – a současně nechal uvěznit aktivistky bojující za práva žen. Paradox? Ani v nejmenším: ať dělá samovládce cokoli, musí na to mít monopol a nikdo jiný mu, přece, nemůže konkurovat. Tak i u nás se Tomio Okamura zbavil ostravského poslance Volného a jeho přátel, o nichž by jinak člověk řekl, že naplňovali poslání a styl SPD doslova na sto procent... Quod licet Iovi, non licet bovi, říkali už latiníci...
Hnutí ANO zbavilo členství dva stíhané korupčníky z městské části Brno-střed. Stačilo, že jim bylo sděleno obvinění; žádná presumpce neviny, žádné zdůrazňování, že do pravomocného rozsudku je na ně třeba hledět jako na nevinné, a ani slovo o tom, že by korupce v městské části Brno-střed byla „účelovka“ a úplně vymyšlená kauza... Nárok na nevinu v hnutí ANO začíná až od prvního místopředsedy výše: za to, jak porušoval právo ve prospěch společnosti Kapsch, by přece měl být Jaroslav Faltýnek vyloučen z hnutí nejméně desetkrát...
Jiného druhu je případ poslance Václava Klause a ODS. Tady nejde o korupci, ale o celistvost, soudržnost a jasný profil strany. Přiznám se, že jsem čekal s napětím, jak se ODS vyjádří, co z ní vypadne. Bude se řídit radou přemoudřelého komentátora a dlouholetého sledovatele ODS už od devadesátých let Bohumila Pečinky, uzná, že vylučovat ze strany se vůbec nemá, a nechá si od Václava Klause líbit, jak ji soustavně rozkládá zevnitř i zvenčí? Nebo projeví nebytnou míru odvahy a dokáže se od něj oddělit? Či ho jen vyloučí z poslaneckého klubu?
ODS odvahu projevila; Václava Klause členství ve straně zbavila a zachovala si tvář.
Myslím, že mají pravdu ti, kdo říkají, že všechno, co Václav Klaus v současné době dělá, je součást jeho přípravy k příštím prezidentským volbám: nesmrtelný Miloš Zeman již nebude moci kandidovat a Václav Klaus nyní usiluje o převzetí jeho elektorátu. Extremistickolevicovoextremistickopravicového...
S ODS už poslanec Klaus neměl nic společného. Copak může být v demokratické pravicové straně přípustné, aby, ať už si o Evropské unii myslíme cokoli, se její právo srovnávalo s praxí nacistického Německa? Copak je možné, a opět: ať už si o něm myslíme cokoli, srovnávat Emmanuela Macrona s Adolfem Hitlerem? Copak je možné, aby poslanec veřejně podpořil uchazeče, který v senátních volbách kandiduje proti kandidátovi jeho vlastní strany? A tak by se dalo dlouho pokračovat...
Řada komentátorů se domnívá, že Václav Klaus si své vyloučení ze strany ve skutečnosti přál, že se chtěl stát „mučedníkem“; myslím, že ne, že ho vyloučení zaskočilo: jako člen strany a jejího poslaneckého klubu měl větší publicitu pro svoje extremistické názory, než bude mít teď, a mohl pro svoji prezidentskou kampaň využívat i materiální zázemí ODS.