Odhady ekonomických dopadů koronavirové krize na rozpočty obcí se liší. Ministerstvo financí odhaduje 10 %, experti České spořitelny (našeho bankovního ústavu) 20 %. Propad u našeho městyse Senomaty (v okrese Rakovník) měl činit 2,9 milionů, pokud by se jednalo o 20 % propadu, je to v našem případě 3,5 mililionu korun. Schválením nového zákona o kompenzačním bonusu přijdeme o dalších 866 tisíc korun. Tedy úhrnem 3,7 milionu korun v lepším případě.
Pro červnové zasedání zastupitelstva mám připraveny rozpočtové škrty v úhrnu 1 milion korun (náš rozpočet na letošní rok byl naštěstí poměrně konzervativní a počítal s přebytkem) a je velmi pravděpodobné, že další škrty budou následovat. Část našich investičních prostředků tvoří přebytek z loňského roku, díky tomu přece jen letos nějaké investice dokončíme. Ale pro rozpočet je to rána palicí!
A pokud jde o dotace? Žádné dotace nenahradí vlastní, garantované příjmy obcí! Dotačních programů je dnes příliš, narušují tržní prostředí a často vedou k tomu, že obce investují do zbytných věcí (kde je dotace nabízena) a upozaďují věcí důležité, kde na dotace nedosáhnou. Ale to by bylo na delší povídání:-).
Pamatujeme časy, kdy obec bez dotací, tedy pouze ze svých prostředků, nemohla vybudovat skoro nic. Byli jsme prakticky úplně závislí na krajských představitelích a ministerstvech pro místní rozvoj, životní prostředí a zemědělství. Změnilo se to po navýšení prostředků pro obce v rozpočtovém určení daní (RUD), za které tvrdě a urputně bojovaly stavovské organizace samospráv (Sdružení místních samospráv a trochu opatrněji i Svaz měst a obcí). Byl jsem tehdy, za premiéra Petra Nečase, na tisícové demonstraci starostů před úřadem vlády.
Lze tedy říci, že po této změně začaly být i menší obce schopné realizovat investice ze svých prostředků a využití dotací začalo být do jisté míry věcí jejich uvážení. I náš městys už leccos postavil raději ze svého, než aby byl nucen dbát na mnohdy nesmyslná dotační pravidla a stavět se do přízně aktuální politické reprezentace... Schválený zákon je tedy jasným krokem zpět. Je to pěkná lumpárna!
Ale abych byl upřímný, musím dodat, že argumentaci vlády trochu nahrává skutečnost, že mnohé obce postupně hromadí prostředky na účtech a neinvestují. Někteří představitelé obcí tak činí z pohodlnosti, jiní prostě investovat neumějí a nechtějí udělat chybu, jiní zas našetřené prostředky prezentují prostým občanům jako důkaz svého prozíravého hospodaření. Při uzávěrce za obce tak v celostátním měřítku narůstají úspory obcí u bankovních ústavů o desítky miliard ročně a nutně to budí dojem, že obce peníze zas až tak nepotřebují. Ale je nesporné, že i v komunálu by se peníze měly „točit“ a vytvářet by se měla jen strategická rezerva.