Ještě déle než půl roku zbývá do voleb do Poslanecké sněmovny. Ale šerm píáristů a politických stratégů jednotlivých stran už zuří nad našimi hlavami plnou silou. První věc je obsazení kandidátek. Pokud někdo váhá, jestli volit hnutí ANO, nebo koalici Spolu, měl by se zamyslit nad tím, zda se partaj, která nedemokraticky obsazuje své kandidátky, bude po volbách dostatečně starat o demokracii ve společnosti. Zatímco v ODS probíhá o složení kandidátek docela zapeklitý a veřejně viditelný boj, v hnutí ANO žádné spory nejsou, o kandidátkách rozhoduje sám předseda/majitel, a pokud nějaké diskuse přesto probíhají, a asi že probíhají, konají se zcela za zavřenými, hermeticky uzavřenými dveřmi.
Dalším problémem je, že v kampani ANO platí téměř absolutní moratorium na globální a zahraničněpolitická témata: vztah k USA a reakce na politiku Donalda Trumpa – NATO a procenta na zbrojení – Zelená dohoda – vztah k Rusku – válka na Ukrajině… Tomu všemu se představitelé ANO při setkáních s voliči vyhýbají, protože ANO jakožto all catch party se útočením na současnou vládu Petra Fialy podařilo shromáždit pod svá křídla lidi, kteří mají na tato témata úplně protikladné názory; anti-Fiala je tak stále zřetelněji jediný ideový bod hnutí ANO.
Výsledkem ale je, že o budoucí zahraniční politice po volbách případně hlavní vládní partaje známe jen několik nejzákladnější rysů: víme, že i ANO v zásadě chce zbrojit a že vystoupit z NATO nemá v úmyslu. Ale co dál? Jak daleko případná budoucí vláda ANO půjde v přebírání politiky Viktora Orbána? Jaké bude její působení v EU a vztah k USA? To můžeme jen hádat.
Voliči Ano budou volit zajíce v pytli. A to je v současné situaci na světovém jevišti věc, která je na pováženou.