Ve svém odhadu, totiž že v rumunských prezidentských volbách těsně zvítězí George Simion, jsem se mýlil. Odpověď na otázku, proč se tak stalo, je prostá. Došlo k velké mobilizaci a sjednocení Simionových názorových odpůrců a s tím spojenému enormnímu nárůstu volební účasti. Zatímco ve druhém kole prezidentské volby k urnám dorazilo 11,6 milionu voličů (64 %), v kole prvním to bylo jen 9,6 milionu (53 %).
Aby ke sjednocení mohlo dojít, byl nyní vítězný Nicušor Dan před druhým kolem médii hlavního proudu vykreslen jako věrný stoupenec Evropské unie i NATO a podporovatel politiky EU vůči ruské agresi na Ukrajině. Což je pravdou jen zčásti.
Jak by se stejná média k centristickému a nezávislému kandidátovi stavěla v případě, že by se jeho vyzývatelem místo Simiona stal Crin Antonescu, reprezentant vládního tábora a mediálního mainstreamu? Dost možná by se z Dana mávnutím kouzelného proutku stal podezřelý zpátečník. Vždyť něco takového jako veřejný protest a demonstrativní odchod z čela strany kvůli nesouhlasu se zavedením stejnopohlavního manželství, se přece, jak dobře víme, v Evropě neodpouští!
Ve svém předchozím článku jsem se důsledně vyhýbal tomu, abych kandidáty hodnotil. Dnes si dovolím říci, že vítězství Nicušora Dana je pro Rumunsko i Evropu dobrou zprávou. Stejně, jako by bylo vítězství Karola Nawrockého v druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Ale o tom až příště.

předchozí článek o rumunských volbách:

http://www.sklenenykostel.net/index.php/menu-obc/menu-obc-tema/5084-25-5-7