Všechny mocnosti se chovají v podstatě stejně: snaží se obsadit méně vyspělé státy, ať již ve své blízkosti či třeba na druhé straně světa. Pro kolonialisty není globalizace už stovky let žádná novinka; začali s ní, hned jakmile objevili, že Země je planeta kulatá.
Stará kultura technicky méně vyspělých zemí kolonizátory zajímá, připadá jim hezká a romantická, rádi ji napodobují. V 18. století musel být v každém pořádném zámeckém parku čínský pavilonek, dnes jsou v čínských velkoměstech celé čtvrti do detailů napodobující třeba staré anglické město, i s červenými sloupy poštovních schránek, samozřejmě nefunkčních, plnících jen roli dekorace. Ovládaným národům kolonizátoři nechávají určitou iluzi samostatnosti, maharádži, krále, prezidenty či premiéry podle jejich dosavadních zvyklostí, pověry, folklor i náboženství, třeba i takové, které doma tvrdě likvidují.
Kolonizátoři nepolykají příliš velká sousta; začínají slabými a malými státy, pravidelně v Africe. Nikdy neobsadili například celou Čínu, protože to byla, přes všechen zmatek ve správě a velikou technickou zaostalost, mohutná a sjednocená země – zato obsadili celou Indii, která jednotu postrádala. Z velkých zemí kolonizátoři ukusují po částech, ovládnou přístavy, třeba Hongkong anebo Pireus, nacházejí oddané místní náčelníky, kteří se zhlížejí v moci a stabilitě koloniální velmoci a tetelí se blahem, když mnohou zapírat zájem své vlastní země a sloužit velmoci...
Tak jaksi napůl a dost špatným způsobem sjednocovaná Evropa je dnes neporovnatelně slabší než jednotná, napůl a divným způsobem komunistická Čína... Symbolem budiž výzkum vesmíru: Evropa sice vlastní kosmodrom, ve Francouzské Guyaně, ale vyslat do vesmíru vlastního astronauta nedokáže. Zato už jsme přestali počítat, kolik svých tchajkonautů vyslali do vesmíru Číňani; Evropa nedokáže usadit na oběžnou dráhu kolem planety Země žádný Nebeský palác. Nemluvě o přistání a pohybu lunárního vozítka po odvrácené straně Měsíce – to nedokázali ani Američani, ani Rusové...
Evropa má sice jaderné zbraně – ale jak je na tom s raketami? Evropa má sice vlastní loďstvo – ale kdyby došlo ke konfliktu? Žádná evropská země dnes nedokáže ubránit skutečně účinně svoje území pouze vlastními silami...
Důležitou složkou v chování kolonizátorů byl vždy posměch a pohrdání méně vyspělými národy: chtěl bych slyšet, jaké historky a vtipy o Evropanech se dnes kuňkají na čínských úřadech a ambasádách.
Kolonizátoři vždycky vnucovali cizím zemím svoje zboží. Vzpomeňme na Boston Tea Party. Číňané začali u hraček a dalšího spotřebního zboží, kupovali jsme je, protože bylo levné, a dnes už, jak ukazuje skandál s firmou Huawei, máme problém obejít se bez vyspělé čínské techniky na ústředních správních úřadech.
Kolonizátoři vždycky nutili cizím zemím svůj vlastní právní řád. Firma Huawei vyhrožuje, že se kvůli poškození svého byznysu obrátí na mezinárodní arbitráž. To by bylo absurdní (protože Huawei u nás zatím neinvestovala ani jeden jüan, pouze prodává své zboží), kdyby smlouva o ochraně investic uzavřená mezi Českem a Čínou nebyla zcela nestandardní, řekněme rovnou kolonialistická; zahrnuje totiž i ochranu prodeje zboží.
Vidím, jak čínský prezident zalévá z konvičky čerstvě zasazený jinan v zámeckém parku v Lánech. Vidím, jak čínští tajní mlátí na českém území Čechy, kteří chtěli protestovat proti návštěvě čínského prezidenta. 
Když firma Huawei pošle dopis českému Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, stanoví mu lhůtu pro odpověď, jako by čínská firma byla nadřízený orgán českého úřadu; když firma pošle dopis v kopii na vědomí vládě, vláda kopii okamžitě zařadí na program svého jednání a premiér formálně nezávislé České republiky s hrůzou v oku dí: „To my nic, to NÚKIB, NÚKIB je nezávislý úřad...“ Přitom v případě arbitráže by to nehrálo roli: navenek i za nezávislý úřad odpovídá stát.
A jinan roste.
A roste.