Dnes dopoledne (čtvrtek 13. 1. 2022) představil Český statistický úřad na tiskové konferenci první souhrnné výsledky sčítání lidu, které proběhlo na počátku loňského roku. Ty se zajisté stanou předmětem mnoha komentářů a polemik, které budou košatět a narůstat s tím, jak budou během letošního roku zveřejňována podrobnější data.
Z prvních výsledků kupříkladu stojí za pozornost mírný nárůst počtu obyvatel republiky (o 87 tisíc osob) i výrazně rostoucí průměrný věk jejích obyvatel (za deset let vzrostl o 1,7 roku na 42,7 roku).
Známa jsou i celková čísla týkající se deklarované náboženské víry. Po dramatickém poklesu počtu respondentů, kteří na tuto dobrovolnou otázku odpověděli (v roce 2001 odpovědělo 91,2 %, v roce 2011 to bylo jen 55,3 %) se v roce 2021 počet odpovědí zvýšil na bezmála 70 %.
Téměř polovina, přesně 47,8 % z těch, kteří na tuto otázku odpověděli, je bez vyznání. To je oproti roku 2011 nárůst o více než 13 %. Je ale třeba dodat, že v roce 2001 takto odpovědělo 59 % respondentů, takže počet lidí bez vyznání kolísá. Nebo se část z nich prostě již neobtěžuje na tuto otázku odpovídat.
Jasně sestupný trend je naopak patrný u počtu občanů, kteří se hlásí ke třem křesťanským církvím, za něž byla data již zveřejněna.
U církve československé husitské se počet stoupenců za posledních deset let snížil z 39 tisíc na 24 tisíc, tedy o 38,5 %. U českobratrské církve evangelické pak z 53 tisíc na 33 tisíc, to jest o 37,7 %. Relativně nejnižší pokles zaznamenala zdaleka nejpočetnější římskokatolická církev, a to z 1 082 tisíc na 741 tisíc, to jest o 31,5 %. Všechno jsou to čísla vysoká, za pouhou dekádu tyto církve opustila přibližně třetina jejich příslušníků.
Údaje o počtech stoupenců dalších církví či náboženských společností a směrů zatím zveřejněny nebyly. Celkový počet lidí hlásících se k této kategorii činí přibližně 1 379 tisíc osob, tedy 13,1 % z celkového počtu obyvatel. Katolíci v této skupině tvoří více než polovinu (53,7 % a v celkové populaci zhruba 7 %). Dalších 958 tisíc obyvatel Česka, tedy 9,1 %, se považuje za věřící nepatřící k žádné církvi.
Co ke zveřejněným prvním výsledkům z pohledu katolíka říci? Počet obyvatel, kteří jsou ochotni se k římskokatolické církvi přihlásit, se poměrně dynamicky přibližuje k počtu svou víru praktikujících věřících, jejichž počty v pětileté periodě církev zjišťuje (poslední census se konal v roce 2019). V roce 2021 byl ten poměr 2 : 1, před deseti lety zhruba 3 : 1. Dá se očekávat, že pouze zděděný, částečně reflektovaný pocit příslušnosti k církvi v populaci poměrně záhy vyvane a počet deklarovaných katolíků bude s počtem katolíků praktikujících svou víru víceméně totožný. Jakési „kulturní“ katolictví, ale také v širším pojetí „kulturní“ křesťanství bude věcí minulosti. Velkou otázkou, která by stála za samostatný článek, je, jak bude v příštích letech žitá katolická víra v Česku zastoupena? A s tím přímo související otázka, jak bude život církve v časech stále bližších polovině 21. století vypadat.