Prezidentský kandidát Andrej Babiš v jednom videu vytahuje z jedné své kapsy porcelánové Pražské Jezulátko a ze druhé z pytlíčku obrázek s fotografií Jezulátka. Prý tam má ještě i olej. Pocházím z tradiční katolické rodiny z Moravského Slovácka, ale ještě nikdy jsem se nesetkala s tím, že by někdo ze souvěrců nosil v kapse porcelánovou sošku. Pokud člověk nějakou má, tak doma na poličce. Pokud už, tak má u sebe nějakou medailku. Dále obrázek – také jsem ještě neviděla, že by měl někdo obrázek v pytlíčku v kapse. Když už, tak jej má zastrčený v peněžence, v obalu na doklady nebo pouzdru na mobil. A co ten záhadný olej? Někteří katolíci mají svěcenou vodu (moje babička mi dělala na čelo křížek prstem namočeným ve svěcené vodě vždy před nějakou delší cestou nebo před zkouškou). Z oleje znám v našem náboženském světě pouze olej zvaný křižmo, což je olej, který používají kněží při udělování svátostí, například křtu.
Toto jsou malicherné věci, které ale popisuju proto, aby bylo vidět, že zde je zřejmě katolická víra zneužita v kampani někým, kdo víru nepraktikuje. Ale dobře, jsou to vnější věci. Pojďme tedy k těm vnitřním. V 7. kapitole Matoušova evangelia se píše: „Mějte se na pozoru před nepravými proroky: přicházejí k vám převlečení za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci.“ Prosím vás, tím ovocem se nemyslí (a promiňte mi tu ironii) plody vyprodukované Agrofertem, ale láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Takto to ve svém fejetonu nazvaném Jezulátko v kapse nepomůže napsala Hana Pinknerová (odkaz na celý fejeton viz níže). S návštěvou pana Babiše v kostele Panny Marie Vítězné, kde je uctíváno Pražské Jezulátko, se mi asocioval verš ze šesté kapitoly Matoušova evangelia: „Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.“
Ano, štve mě, že 33 let po skončení komunistické totality v naší zemi se do druhého kola prezidentských voleb dostali dva bývalí komunisté. Někteří katolíci zbaštili Babišovo „obrácení“ i s navijákem, jiní znechuceni faktem komunistické minulosti obou kandidátů nebo kvůli svému skrupulóznímu svědomí (nevolit větší, ale ani menší zlo) nechtějí jít k volbám vůbec. Já jsem přirozený negativista a škarohlíd, ale teď jsem se na ten pohár zkusila podívat jako na poloplný. Nebudu volit menší zlo, ale prostě toho lepšího z obou kandidátů. Jeden z nich se prostě stane prezidentem a jako občan to chci ovlivnit. A dodávám, drtivá většina věřících lidí z mého okolí volí generála Pavla. Dokonce i kněží a biskupové jej přímo (jmenovitě) podporují, což mě těší. A zvláště podpora plzeňského biskupa Tomáše Holuba má váhu, protože ten jej poznal osobně jako vojenský kaplan.
Když jsem přemýšlela o generálu Pavlovi, na mysli mi vyvstala věta z 15. kapitoly Janova evangelia: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí život.“ Generál Pavel nasadil v roce 1993 svůj život, aby společně s dalšími 28 československými vojáky zachránil 55 francouzských vojáků ze základny Karim, která byla pod minometnou palbou. 
Volby rozdělují společnost a chování Andreje Babiše rozdělení ještě podněcuje. Pán Ježíš zemřel za nás všechny, i za Andreje Babiše a stále na něj s otevřenou náručí čeká. Čeká na jeho upřímné a skutečně obrácené srdce. Moc bych mu přála, aby to poznal. To je ale soukromí pana Babiše a tento článek píšu kvůli prezidentským volbám. Chtěla jsem se s vámi, kdo o to stojíte, podělit o svůj náhled a o to, že jdu k volbám a podpořím Petra Pavla.

(Citáty z evangelií podle českého liturgického překladu.)

Fejeton Hany Pinknerové zde:
https://proboha.cz/magazin/spolecnost/hanapinknerova/2023/01/fejeton-jezulatko-v-kapse-nepomuze/?fbclid=IwAR21nmE55phFlipGKKbtQe1h5T0-uYmV4ge7p21nuOlDTQSPs3I3mSFJ7SA)

.