Pokud dobře počítám, tak do voleb do Poslanecké sněmovny dnes zbývá 37 dní; takže už jsme vlastně v horké fázi předvolební kampaně. Ale celá kampaň mi připadá jaksi nevýrazná a mdlá. Že (a to jsem zvědav, jak mi bude, až budu tuto glosu po sobě číst někdy v polovině října) je už teď jaksi všechno jasné a rozhodnuté...
V Praze nyní hostuje miliony let stará část kostry předka člověka, již její nálezci pojmenovali Lucy...
„...dnes jsme konfrontováni s jednou z posledních fází civilizace zábavy...“
Rozvod poslankyně Margity Balaštíkové (ANO) byl prý dramatický, několikrát musela v bytě manželů zasahovat policie...
Druhé čtení nás vyzývá, abychom hleděli na Ježíše na kříži; tento pohled nás povede k tomu, abychom bojovali se svými hříchy...
Budeme dál vraždit civilisty, budeme dál pokračovat v agresi – řekl Putin. A Trump s tím souhlasil...
Nejsem si jist, jestli jsem měl číst tuto knihu: Thomas Markmann, Chlapec, který snil o stavu beztíže a jiné hry (přeložil Michal Penc, vydalo nakladatelství Malvern). Číst divadelní hry – to je vůbec taková zvláštní disciplína...
