3. neděle velikonoční. Mše svatá
Na co myslím, když slyším příběh o emauzských učednících? „Jak je možné, že Pána nepoznali? Znali ho přece velmi dobře!“ Mysleli jen na sebe, na své představy, na své zklamání...
Na co myslím, když slyším příběh o emauzských učednících? „Jak je možné, že Pána nepoznali? Znali ho přece velmi dobře!“ Mysleli jen na sebe, na své představy, na své zklamání...
Pořád jsem ještě nadšený z vítězství Pétera Magyara v magyarských parlamentních volbách! Především z toho, že Rusko ztratilo v Budapešti svého trojského koně v NATO a v Evropské unii.
Lídr opozice, šéf strany Tisza Péter Magyar využil současný volební systém v Maďarsku, posilující pozici vítěze, jak jej sám pro sebe vytvořil Viktor Orbán, a bude mít v maďarském parlamentu ústavní většinu; demontáž Orbánova feudalismu tak půjde o to rychleji.
S přibývajícím věkem a zkušenostmi děkujeme za každou moudrou radu. A na hrobě rodičů a učitelů říkáme – „Maminko, tatínku, pane faráři, paní učitelko – co byste mně poradili?“
Krátce před jedenáctou se lidé scházejí v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Mši svatou celebruje pan arcibiskup Graubner, přítomno je několik biskupů. Mezi dvacítkou kněží vidím známé tváře. Možnosti ministrovat využívají desítky dorazivších chlapců. Nálada je slavnostní a radostná.
Zaujalo mě – prý turecké – přísloví, které ke mně nějak dorazilo v posledních dnech: Vstoupí-li do paláce klaun, nezmění se klaun v krále, nýbrž celý palác v cirkus. Ano, svět se zbláznil; není snad banálnější konstatování...
Při vnitřní modlitbě se doporučuje nahradit plurál v otázkách kladených v evangeliu jednotným číslem. Rád bych se zastavil u 8. kapitoly podle Marka od verše 27 a použil tuto metodu...