James Hacker: (telefonuje) Nemusíte mít žádné obavy, pane premiére, do věci se vložím s veškerou energií a autoritou. Jestli to bude stačit? Ovšem, pane premiére. Ano, bezodkladně. Jsem poctěn vaší důvěrou. Zajisté, nezklamu. Můžete se spolehnout. Pozdravujte paní premiérovou. Také tu malou, roztomilou dcerušku. Cože? Už se vdala? Takže blahopřeji. Před pěti lety? Aha. Poroučím se, poklona. Bernarde, zavolejte Humphreyho!

(Současně s Bernardem vstupuje udýchaný Sir Humphrey.)

Sir Humphrey: Hovořil jste s premiérem, pane ministře?

James Hacker: Jste snad jasnovidec, Humphrey?

Sir Humphrey: Nikoliv, pane ministře. Právě jsem ukončil hovor s tajemníkem ministerského předsedy.

James Hacker: No a?

Sir Humphrey: Ta záležitost naprosto přesahuje naše možnosti, pane ministře!

James Hacker: Mluvte o sobě, Humphrey. Já osobně jsem připraven neochvějnou důvěru pana premiéra nezklamat.

Sir Humphrey: Četl jste nový román Rona Slottera Sebevražedná mise, pane ministře?

James Hacker: Čtenářský koutek si nechte na páteční odpoledne, Humphrey. Co říkal premiérův tajemník?

Sir Humphrey: (rezignovaně) Je varující, že má také neochvějnou důvěru.

Bernard Woolley: (přináší radiopřijímač) Pane ministře, tisková konference ministerského předsedy.

„Přímo z tiskové konference v Downing Street se hlásí Suzanne Doyleová. Pan premiér dnes poněkud překvapivě oznámil, že přímou politickou odpovědnost za řešení krize v Somálském zálivu převzal ministr pro administrativní záležitosti James Hacker. Panu ministrovi budou svěřeny veškeré potřebné pravomoci pro vyřešení vleklé a bolestné krize, která ochromuje obchodní výměnu a zatěžuje britské loďstvo. V kuloárech se spekuluje, že jmenovaný ministr by mohl z pohodlného, leč nevýznamného křesla záhy přesednout do klíčového postu ministra zahraničních věcí.“

James Hacker: Parlez-vous français? ¿Habla usted español? Ještě nějaké pochybnosti, Humphrey?

Sir Humphrey: Nikoli, pane ministře. Nyní jsem si výsledkem vaší mise naprosto jist.

James Hacker: (poněkud zmaten) No, dobrá. Svolejte generální poradu dotčených úřadů a ministerstev. Řízení se ujmu přesně ve 13:30 v zasedací místnosti.

(Zasedací místnost. Přítomni jsou první náměstci ministrů obrany, zahraničí a obchodu, zástupci admirality a generálního štábu. V čele stolu sedí ministr Hacker, po boku má Sira Humphreyho. Za ministrem stojí Bernard Woolley.)

Sir Humphrey: (šeptá Hackerovi) Pane ministře, není tu ani jeden ministr.

James Hacker: Brýle jsem nezapomněl, Humphrey. Při vší skromnosti, nejspíše neunesli míru premiérovy důvěry v osobu dosud opomíjeného ministra.

Sir Humphrey: To jistě, pane ministře.

James Hacker: Dámy a pánové, zahajuji vpravdě historickou poradu, která, nebojím se to říci, rozhodne o budoucnosti Britského impéria.

(Sir Humphrey udělá nervózní grimasu.)

James Hacker: Budeme bojovat na mořích, budeme bojovat na pobřeží. Budeme bojovat na bárkách i na zaoceánských lodích. Nikdy, dokud bude jediný pirát pást po nákladech britských lodí, se našeho úsilí nevzdáme.

(Bernard Woolley rozpačitě tleská.)

Náměstek ministra obrany: (k prvnímu lordu admirality) Nebesa, další Winston!

James Hacker: Představím vám svůj plán. Je prostý. Vymyslel a připravil jsem jej sám během oběda.

Sir Humphrey: Rád bych tuto skutečnost podtrhl a zdůraznil. Především by se však měla objevit v zápisu z tohoto zasedání.

James Hacker: Nebuďte tak skromný, Humphrey. Vaše podklady byly k nezaplacení.

(Sir Humphrey nemá daleko k omdlení.)

James Hacker: Bitevní loď Enterprise zaujme pozici na páté rovnoběžce. Pálit bude na vše živé, co se kolem šustne.

První lord admirality: Při vší úctě, pane ministře, je to v mezinárodních vodách.

James Hacker: Když se kácí les, létají třísky! Je to rozkaz, lorde. Letadlová loď Yorkshire zahájí průzkumné lety nad somálským pobřežím. Podezřelé objekty taktické letectvo vybombarduje.

Maršál letectva Tedder: Pane ministře, na svrchovaném území cizího státu?

James Hacker: Není to nic jiného než lotrovská peleš, maršále. Nevzpomínám si, že by generál Montgomery kdy sdílel vaše ohledy.

Maršál letectva Tedder: To byla válka, pane ministře.

James Hacker: Nebude-li zbytí, tak ji vyhlásím.

Sir Humphrey: Soudím, pane ministře, že to nebude nutné. Po zahájení vašeho plánu budeme ve válečném stavu s polovinou severní Afriky.

James Hacker: (Humphreyho poznámku ignoruje) Každé obchodní plavidlo přijme na svoji palubu četu vojáků vybavenou dostatečnou palebnou silou. Diverzní komanda vniknou na pobřeží a osvobodí rukojmí. Atomová ponorka Swordfish zaminuje somálské přístavy a potopí kotvící pirátské čluny. Do týdne jsme s těmi přičmoudlými lapky hotovi. Nějaké dotazy, pánové?

Náměstek ministra obrany: Obdivuhodný plán, pane ministře. Rád bych jen podotkl, že o něco podobného, ovšem bez valného úspěchu, se už tři roky pokouší loďstvo Spojených států.

James Hacker: Tomu se nedivím. Amíci jaktěživ neuměli plánovat. Chybí jim britská důslednost a...

Sir Humphrey: ...neochvějná důvěra britského premiéra, pane ministře.

Náměstek ministra zahraničí: Jakou úlohu má v nové křížové výpravě sehrát ministerstvo zahraničí, pane ministře?

James Hacker: Postačí, když Henry (ministr zahraničních věcí) vysvětlí somálské vládě, že všechny kroky činím v zájmu somálského lidu.

Náměstek ministra zahraničí: Přirozeně. Kterou ze somálských vlád máte na mysli?

James Hacker: Vynechme podružnosti, pánové. Akce započne 23. srpna v 15:00 hodin londýnského času. (Povstane. Všichni se také postaví.) Bůh chraň královnu.Všichni sborem: Bůh chraň královnu.

(23. srpna, 14:00 hodin. Kancelář Bernarda Woolleyho. Přítomni jsou Bernard a sir Humphrey.)

Sir Humphrey: Je to strašné, Bernarde. Nezažil jsem zoufalejší situaci. A to jsem sloužil pod pěti bývalými ministry.

Bernard Woolley: Ano, Sire Humphrey. Ovšem každá válečná operace má své oběti.

Sir Humphrey: O čem to mluvíte, Bernarde? K žádné akci přirozeně nedojde. S výjimkou zemětřesení, které, jak můj instinkt praví, čeká naše ministerstvo. Více nám jistě poví pan ministr po návratu z jednání kabinetu. Ostatně už tu měl dávno být.

Bernard Woolley: Myslíte, že premiér něco jiného myslel a něco jiného říkal?

Sir Humphrey: Je to politik, Bernarde. Takové jednání je jim vlastní. Vyjma Hackera. Bohužel.

(Do místnosti vpadne James Hacker.)

James Hacker: Za hodinu to začne.

Sir Humphrey: Výkop Manchesteru s Leedsem je o půl páté, pane ministře.

James Hacker: Nechápu, jak můžete být v osudové chvíli tak cynický, Humphrey.

Bernard Woolley: Jak bylo na vládě, pane ministře?

James Hacker: Děkuji za optání, Bernarde. Premiér, přirozeně decentně, projevil zdrženlivý optimismus. Henry je zamlklý. Myslíte, že něco tuší, Humphrey?

Sir Humphrey: Pokud vlastní rozhlasový přijímač, tak zcela jistě, pane ministře.

James Hacker: Ah, pravda. Zapomněl jsem. Mea culpa.

Bernard Woolley: A ostatní ministři?

James Hacker: Když se tak ptáte, připadali mi všichni tak nějak zamlklí. Už nejsou tak rázní, jako bývali. Taková operace vyžaduje nervy ze železa.

Sir Humphrey:Hlavně že vy je máte, pane ministře.

(Do místnosti nečekaně vstoupí premiér.)

Premiér: Pánové. Drahý Jime.

James Hacker: Pane premiére, vás jsem nečekal. Každou chvíli začne tisková konference.

Premiér: Právě. Nechtěl jsem, milý Jime, aby sis to špatně vykládal. Proklatě, máš právo být předem informován.

James Hacker: Dovolte otázku, pane premiére, informoval jste již Henryho?

Premiér: Henry Microft se odstavil sám. Jeho pasivita v poslední kauze byla jen smutnou tečkou za jeho působením na ministerstvu zahraničních věcí. Nebýt vlivu jeho stranické frakce, nesvěřil bych mu ani tvoje místo.

James Hacker: (jen září) A co se týče mne, pane premiére?

Premiér: (Zkoumavě si Hackera změří. Pak si vymění pohled se sirem Humphreyem.) Očekávej telefonát z ministerstva zahraničí, Jime. Pánové, je čas. Poroučím se. (Dlouze potřese rukou Hackerovi.) Posloužil jsi dobré věci, Jime. Británie ti to nezapomene. (Premiér odejde.)

(Po chvíli blaženého ticha.)

James Hacker: Je to velký muž. Británie dlouho neměla tak skvělého premiéra. Zatočit s Microftem, to chtělo kus odvahy!

Sir Humphrey: S Microftem jistě, pane ministře. Ten je schopen se bránit.

Bernard Woolley: Začíná tisková konference, pane ministře. (Zesílí radiopřijímač.)

„Pan premiér právě oznámil, že novým ministrem pro administrativní záležitosti se stává dosavadní ministr zahraničních věcí Henry Microft. O obsazení křesla ministra zahraničí bude rozhodnuto v nejbližších hodinách. Záchranná akce v Somálském zálivu, připravená odvolaným ministrem Jamesem Hackerem, se odkládá na neurčito. O odkladu informoval druhý lord admirality, viceadmirál Dick Francis.“

James Hacker: Na co čeká, Humphrey?

Sir Humphrey: Zřejmě na reakci vaší frakce, pane ministře.

James Hacker: Nedělejte si legraci, Humphrey, dobře víte, že žádnou frakci nemám.

Bernard Woolley: Nedovolil bych si vám radit, pane ministře. Ale možná nadešla ta pravá chvíle ji založit.

Sir Humphrey: Ta dávno minula.

James Hacker: (stále více znepokojen) Kdyby to nebylo tak směšné, řekl bych, že můj skvělý plán neměl odstavit piráty, ale chudáka Henryho. (James Hacker velmi znepokojeně vzhlédne.)

Bernard Woolley: Pane ministře, volá ministr zahraničí.

James Hacker: Vidíte, Humphrey, málem bych vašemu sýčkování podlehl. Podejte mi, Bernarde, chudáka Henryho. Buď zdráv, Henry. Ano, už jsem slyšel. Je mi to líto. Cože, tobě taky? Jak bez křesla? Co? Ten šplhoun Bronson?! Na tvé místo? Já? Kdeže? Ne. (rezignovaně) Ano. Ano. Jistě. Děkuji, Henry.

(Sir Humphrey a Bernard Woolley visí ministrovi na rtech.)

James Hacker: Pánové, jsem jmenován velvyslancem Jejího Veličenstva v České republice. Upřímně řečeno, nevím, co si o tom mám myslet.

Sir Humphrey: Těsně vedle, pane ministře. Ostatně Praha je pěkné město. Tuším, že leží ještě před Uralem.

Bernard Woolley: Budu vám psát, pane ministře.

James Hacker: Málem bych zapomněl, Humphrey. Mám vám vyřídit vzkaz od premiérova tajemníka. Podivnou shodou okolností nastupujete do Prahy jako můj první tajemník. Bernarde?!

Bernard Woolley: Bude mi ctí vás následovat, pane ministře.

James Hacker: Zamluvte letenky.

Sir Humphrey a Bernard Woolley (společně, bez valného nadšení): Vivat Prague, pane ministře.